Jiří Pitín, druhé nejmladší lidické dítě, s sebou dodnes nosí zvonek, který jeho sestra mívala na sáňkách. Dostal ho od své tety, která ho po smrti jeho maminky vychovávala.
Českoslovenští parašutisté Jan Kubiš a Jozef Gabčík tehdy zaútočili na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Zemřel o několik dní později v pražské nemocnici Na Bulovce.
Byl to Karel Čurda, kdo sám a dobrovolně navštívil v červnu 1942 v Praze úřadovnu gestapa a řekl všechno, co věděl, o útoku na Heydricha, parašutistech i českém odboji. Proč to udělal?
Poslední přeživší ležácké tragédie z roku 1942 v neděli položila k památníku 11 bílých růží, které symbolizují 11 zavražděných ležáckých dětí. Jarmile Doležalové, rozené Šťulíkové, bude letos 84 let.
Svatopluk Bauman, který ve svém věku nechápal, co se kolem něj děje, byl nejprve umístěn do pražského zámečku Jenerálka, který gestapo vyčlenilo pro internaci dětí odbojářů, celkem jich tam bylo 50.
Vyhlazení Lidic je asi nejznámější zločin nacistické diktatury na území Česka. Zatímco cílem nacistů bylo vymazat Lidice z mapy, cílem všech následujících vlád bylo vytvořit místo co nejhlubší piety.
„Bylo mně dva a půl roku. Stěhovali mě z místa na místo. Pamatuju si jednu chvíli, kdy jsme byli v nějaké umývárně a s větší dívkou jsme hledaly něco k jídlu. To je moje první vzpomínka,“ říká.
Události z roku 1942 byly zachytili filmaři devětkrát. Největší stopu zanechal film Jiřího Sequense Atentát, říká publicistka Jana Podskalská. Některé jeho nepřesnosti opakují i další filmaři.
Gestapo 21letého mladíka sedm hodin brutálně mučí. Nakonec mu ukážou tělo matky. Teprve tehdy Aťa prozradí gestapu, že parašutisté se nejspíš ukrývají v kostele svatých Cyrila a Metoděje.
„Když vidíme jenom hrdiny-parašutisty a zrádce-Čurdu, přicházíme o ponaučení. Ve společnosti, která bude vystavena krizi, se zase objeví ty různě barevné vrstvy od hrdinů přes oběti po ty, co škodí.“
Heydrich v nemocnici ujistil Himmlera o tom, že by nejradši okamžitě opustil nemocniční lůžko a atentátníky našel sám. Na bolest si nestěžuje, protože mu lékaři dávají pravidelně morfium.
Václav Stehlík byl první, kdo po seskoku do protektorátu ukrýval parašutisty Jana Kubiše, Jozefa Gabčíka i další. Za pomoc odbojářům jej gestapu udal jeho zeť František Mareška.
Scénář k představení vznikl na základě osudu čtyř pamětníků, se kterými se herci setkali ještě před prvními divadelními zkouškami. Jejich příběhy pak dala dohromady režisérka Tamara Pomoriški.
Deník říšského ministra propagandy nebo vzpomínky pamětníků - to nabídne nový pardubický Památník Zámeček, který se už v úterý poprvé otevře pro veřejnost.
Shovívavost a neschopnost vypořádat se s domácím odbojem vyčítal vůdce Třetí říše Adolf Hitler jeho předchůdci Konstantinu von Neurathovi. Němci sice vítězili, Berlín ale nechtěl nic ponechat náhodě.
Gestapo obklíčilo kostel svatého Cyrila a Metoděje v Praze. Uvnitř se ukrývali Jozef Gabčík a Jan Kubiš spolu s dalšími pěti parašutisty. Mnohonásobné přesile dokázali vzdorovat zhruba sedm hodin.
„Právě tyto dokumenty s osobními podpisy byly velmi důležité v 60. letech, kdy se podařilo nalézt jak střelce exekučních čet z Kobylis, tak velitele, kteří k tomu dávali rozkazy,“ upozorňuje historik.
Rodiny pomáhaly výsadkářům, kteří za druhé světové války zaútočili na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Obě za to zaplatily životem.
Osm dní před zničením Lidic odvedlo gestapo z města lidickou židovku kvůli udání její domácí. Příběh Štěpánky Mikešové Löwingerové dodnes vyvolává v mnohých lidech negativní emoce.
Kardinál Dominik Duka zdůraznil, že atentát na Heydricha nebyl teroristický čin, ale byl to především důkaz lásky k domovu, k vlasti a vlastnímu národu.
Paul Ort bydlí na Manhattanu, kde zažil útok Al-Káidy na World Trade Center. Po nacismu a komunismu se tak téměř na prahu vlastního domu setkal i s třetím svět ohrožujícím hnutím.
Stovky lidí se v neděli sešly na pietě za obec Lidice, kterou před 76 lety vypálili nacisté. U společného hrobu zavražděných obyvatel položily věnce desítky delegací.
V neděli zemřela ve věku 76 let Marie Jeřábková, jedna ze dvou sester Šťulíkových, které jako jediné přežily vyhlazení osady Ležáky nacisty v roce 1942.
Do kostela sv. Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici se nechodí lidé jen modlit nebo se podívat do krypty na místo, kde sedm československých parašutistů bojovalo proti nacistické přesile.
Praha je i 75 let po atentátu plná stop hrdinů heydrichiády. Ukrývají se v nenápadných domech, kolem kterých možná chodíte denně, a čekají na to, kdy na ně někdo pohlédne jinak.
Heydrichovo auto zničené výbuchem Kubišovy bomby a ležící Gabčíkův samopal jsou hlavními motivy poštovního aršíku k 75. výročí operace Anthropoid, který ve středu vychází.
Památník hrdinů heydrichiády v chrámu svatého Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze bude fungovat dál a návštěvníci do něj ani nadále nebudou platit vstupné. Vojenský historický ústav se na podmínkách provozu dohodl s pravoslavnou církví. Smlouvu ještě musí schválit rada hlavního města, kterému patří místo, kde padli strůjci atentátu na Heydricha, jako například Jozef Gabčík a Jan Kubiš.
Svatovítskou katedrálou v Praze dnes zaznělo 294 jmen. Patřila lidem, kteří za druhé světové války pomáhali československým parašutistům s přípravou atentátu proti zastupujícímu říšskému protektorovi Reinhardu Heydrichovi. A zaplatili za to svým životem. Slavností mši už popáté sloužil kardinál Dominik Duka.