V hlavním kostele Královského letectva vzpomínají Britové i na Čechoslováky
Britové se dnes naposledy rozloučí s první a zatím také poslední premiérkou ve své historii. Rakev s ostatky Margaret Thatcherové se v pohřebním voze vydá z Westminsteru do kostela St Clement Danes v centru Londýna. Tam se za zesnulou Železnou lady krátce pomodlí a vojáci pak přeloží rakev na dělovou lafetu. Nenápadný kostel hraje zásadní roli v britské vojenské historii, hlavně pak v té letecké.
„Už 1100 let stojí na tomto místě kostel. Současná stavba je z roku 1682, ale v roce 1941 kostel zničila německá Luftwaffe. Královské letectvo ho postavilo celý znovu. Na podlaze jsou znaky všech perutí RAF,“ ukazuje místní kaplan David Osborn.
S pomocí plánu je možné najít také už notně vybledlé znaky československých perutí z druhé světové války, s čísly 310 až 313.
St Clement Danes v centru Londýna není mimořádný jen tím, že jde o hlavní kostel Královského letectva. Při zvláštních příležitostech se tam schází současná a hlavně někdejší elita RAF.
V ručně psaných knihách jsou pak zapsána jména všech letců, kteří padli při výkonu služby. „Knihy čítají jména celkem 125 tisíc padlých letců,“ upozorňuje otec Osborn.
Zpravodaj Českého rozhlasu ve Velké Británii Jiří Hošek navštívil kostel St Clement Danes
Připomíná, že dokument je neustále doplňován o jména příslušníků RAF, kteří zahynuli v moderních konfliktech. A zaznamenáni jsou i Čechoslováci, kteří bojovali proti Hitlerovi.
„Britové cítí ještě i dnes náklonnost k československým letcům, protože na tom, jak utekli z okupované vlasti, aby mohli dál bojovat proti Hitlerovi, bylo něco zvláštního,“ říká letecký historik Andy Saunders.
„Vycházeli jsme s Čechy a taky s Poláky velmi dobře, považovali jsme je za extrémně dobré a statečné letce. Takoví Poláci létali i v podmínkách, kdy se nikdo do vzduchu neodvážil,“ dodává bombardovací letec, Squadron Leader Bill Lucas.
Na poslední rozloučení s Margaret Thatcherovou dohlédnou tisíce policistů
Číst článek
Rakev s ostatky Margaret Thatcherové mine před kostelem také sochu maršála Arthura Harrise, velitele britského bombardovacího letectva za druhé světové války. Kvůli náletu na Drážďany na konci války mu nemůže přijít na jméno řada Němců.
