Oživlý nálezce Věstonické venuše naznačuje, jak by v budoucnu mohly vypadat moderní muzejní expozice
Moravské zemské muzeum rozšířilo expozici o Karlu Absolonovi o archeologa samotného. Speleologa, popularizátora vědy a strůjce nálezu Věstonické venuše se pracovníkům muzea povedlo oživit pomocí moderních technologií. 100 let po nálezu nejstarší keramické sošky na světě si tak mohou návštěvníci muzea se slavným vědcem promluvit z očí do očí.
„Pane profesore, může nám říct, jak bylo náročné najít Věstonickou venuši?“ ptá se návštěvník. Černobílý Karel Absolon na obrazovce mlčí. Nad hlavou se mu objevil nápis „Přemýšlím“. Nastává chvíle ticha a návštěvníci netrpělivě přešlápnou z jedné nohy na druhou. „Objev Věstonické venuše byl výsledkem systematického výzkumu, který jsem vedl v Dolních Věstonicích od roku 1924,“ spustí digitálně rozpohybovaný portrét.
Návštěvníci Moravského zemského muzea v Brně si můžou promluvit s objevitelem Věstonické venuše. Vývojáři díky umělé inteligenci vytvořili rozpohybovanou digitální podobiznu Karla Absolona
Chvíli mu to trvá, mezi jednotlivými větami dělá dlouhé pauzy a občas má problém s výslovností některých slov. Hlava slavného archeologa také vyvolává pocit, který se označuje jako „uncanny valley“ – v překladu tísnivé údolí.
Tento pojem označuje nepříjemný pocit při setkání s technologiemi, které mají připomínat člověka, ale tak trochu jim k tomu něco chybí. To jsou ale jediná negativa nové technologie, kterou se Moravské zemské muzeum rozhodlo zařadit do své stálé expozice.
Propojení umělé inteligence, respektive jazykového modelu (LLM) s detailními informacemi o významných historických postavách má velký potenciál v muzejním i vzdělávacím využití.
„Tam, kde máme pokročilý historický výzkum o konkrétní osobnosti a můžeme, stejně jako u Absolona, umělou inteligenci naučit jeho osobnost, tak tam použijeme konkrétní osobnosti. Ale počítám, že dost často budeme využívat nějakého anonymního průvodce, kterého jenom naučíme dobové reálie,“ popisuje budoucí využití technologie ředitel Moravského zemského muzea Jiří Mitáček.
Zdroje informací
Avatar celosvětově uznávaného archeologa čerpá z odborné knihy Karel Absolon – Objevitel, manažer, vědec, na které se podílel i kurátor expozice Karla Absolona Petr Kostrhun. Ten věří, že obsah knihy je dostatečný pro to, aby avatar dokázal zodpovědět široký okruh otázek týkajících se života, díla a odkazu profesora Absolona.
Otázky o době, ve které speleolog žil, nebo o osobnostech, se kterými se během života setkal, pak dokáže zodpovědět díky velkému jazykovému modelu, na kterém je založen.
„My tím, že tam přidáme detailní informace o životě a díle té historické osobnosti, tak vlastně ten jazykový model více zaměříme na konkrétní osobnost, ale obecné znalosti tam zůstávají,“ vysvětluje Tomáš Ondráček, šéf firmy aReception.ai, která pro muzeum Karla Absolona oživila.
Nebude si Absolon vymýšlet?
Nevýhodou, se kterou se uživatelé takových jazykových modelů (jako je například ChatGPT) setkávají, je to, že si někdy model vymýšlí a poskytuje nepravdivé informace. Podle Ondráčka to ale u Karla Absolona nehrozí.
„Samozřejmě to je vlastnost těchto jazykových modelů, ale dá se do značné míry už dnes potlačit. Vy tomu modelu můžete říct, do jaké míry si má vymýšlet. To, že si to většina lidí nechá na té míře, kde je to vymýšlení relativně značné, tak to už je jejich volba.“
Pokud tedy při komunikaci s Karlem Absolonem vysloveně návštěvníci avatara nepožádají, aby si vymýšlel, tak se nepravdivých informací z jeho digitálních úst nedočkají.
Čeho by se ale dočkat mohli, je nová generace muzejních expozic, kde budou provádět digitální avataři, kteří budou zájemcům umět zodpovědět i dotazy o soukromém životě konkrétní slavné osobnosti, nebo naopak budou schopni dodat celospolečenský a dobový kontext k jejich dílu.
