Nové vysvětlení 163 let staré hádanky
V roce 1847 si německý biolog Christian Bergmann všiml, že zvířata z vyšších zeměpisných šířek jsou větší než jejich příbuzní z nižších zeměpisných šířek. Zcela nové vysvětlení tohoto jevu teď mají vědci, kteří zkoumali výživnost rostlin.
Vztah mezi tělesnou velikostí zvířat a zeměpisnou šířkou vešel do učebnic pod názvem Bergmannovo pravidlo. Typickým příkladem je 300 kg těžký tygr ussurijský v porovnání s tygrem sumaterským, lehčím o polovinu. Vědci Bergmannovo pravidlo až dosud vysvětlovali fyzikálními zákonitostmi: větší zvířata mají menší poměr povrchu a objemu těla, což znamená, že si snadněji udržují tělesnou teplotu. Ve vyšších zeměpisných šířkách, kde je chladněji než kolem rovníku, je to nesporná výhoda.
Biologové z Texas A&M University se ale domnívají, že "tepelný komfort" nemusí být jediným důvodem. V sérii experimentů zkoumali výživnost rostlin z různých zeměpisných šířek. Mladé jedince hmyzu a měkkýšů krmili rostlinami stejného druhu, které ale pocházely z různých zeměpisných šířek. Jedinci, kteří dostávali potravu z vyšších zeměpisných šířek, byli v dospělosti větší, než ti, které vědci krmili rostlinami z nízkých zeměpisných šířek.
Tyto výsledky ukazují, že částečným vysvětlením Bergmannova pravidla může být rozdílná výživnost rostlin. Ve vyšších zeměpisných šířkách je zřejmě zelená potrava kvalitnější a býložravci dorůstají do větších rozměrů. Větší kořist pak také umožňuje dorůstat do větších rozměrů různým predátorům. Proč by rostliny z nižších zeměpisných šířek měly být méně výživné, zatím nikdo neví. Jediné vysvětlení zatím nabídli vědci z Houstonské univerzity: v nízkých zeměpisných šířkách jsou rostliny "ožírány" býložravci víc než v těch vyšších. Nižší výživnost, stejně jako větší obsah odpuzujících chemických látek, proto mohou být odpovědí na tlak býložravců.
Zdroj: American Naturalist
