Mývalové v Česku ničí původní přírodu podél velkých řek. Vědci je sledují pomocí fotopastí i GPS obojků
Nudíte se? Ani pak si nekupujte medvídka mývala. V Česku totiž není původní, nemá přirozeného nepřítele a podle vědců ohrožuje domácí druhy, včetně těch vzácných a ohrožených. Problém s mývalem je například na Kroměřížsku a Karlovarsku. Experti tam proto na mývaly nastražují fotopasti a nasazují jim obojky s GPS. Snaží se zjistit, kolik jich tam vůbec žije, jak přesně loví a co s nimi můžou správci lokalit dělat.
S Ondřejem Mikulkou z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity jsme se proklestili až do srdce Chropyňského luhu na Kroměřížsku. „Můžeme si tady udělat hnízdo na zemi a uvidíme, jestli sem nalákáme nějakého mývala,“ popisuje.
Toto je vzácná oblast kvůli množství mokřadů a lužních lesů, ale žijí tu i chráněné druhy zvířat. „Jde o několik druhů vzácných obojživelníků nebo ptáků, ať už jsou to šplhavci, dravci, vodní ptactvo a tak podobně. Tyto přirozené lokality jsou ale poslední roky narušovány mývalem, který může těmto druhům způsobovat významné problémy,“ říká.
Do hlíny jsme si vyhloubili malou jamku, do které vkládáme tři křepelčí vajíčka. „Zjišťujeme, jestli vajíčka budou zkonzumována buď mývalem, nebo jakýmkoliv jiným druhem,“ vysvětluje Mikulka.
Ondřej Mikulka teď z batohu vytahuje ještě falešné hnízdo a upevňuje ho na strom asi 2 metry do výšky a i tam si vložíme křepelčí vajíčka.
„Oproti domácím druhům, jako je třeba liška nebo prase divoké, mýval dobře leze po stromech. Tudíž ta konzumace může být odlišná od toho, co se děje na zemi. My si dáváme před hnízda i fotopast, abychom měli jistotu opravdu, který druh ta vajíčka konzumoval,“ ukazuje. Na místo se vrátí asi za tři týdny.
Vědci tady v Chropyňském luhu nastražili 60 umělých hnízd a podobný počet mají i v Doupovských horách na Karlovarsku. Už mají první předběžné výsledky. „Ačkoliv se nám ukazuje, že nejčastějším konzumentem těch ptačích vajec je prase divoké, tak mýval je také velmi významný. O druhé nebo třetí místo soupeří s liškou,“ říká.
Sledování osmi mývalů
Přišli jsme o kousek dál a otevíráme si tady podlouhlou klec. „Je to živolovná past. Cílem našeho výzkumu není jenom sledování potravní strategie, ale také sledování jeho pohybu. Mýval nášlapným zařízením potom spustí past. Pak mu nasadíme obojek s GPS lokátorem, vypustíme ho ven a dál už sledujeme jeho pohyb,“ říká.
Vědci tady právě sledují osm mývalů, kteří mají nasazené obojky s GPS, a chtěli by odchytit dva další. „Zatím jsme zjistili, že mýval preferuje svoje prostředí v lese, ale nebojí se chodit také do polí nebo taky do obcí, kde hledá něco různě lidem na zahradách,“ vypočítává Mikulka.
Podobně se chová i mýval severní. Podle Jiřího Šafáře z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky pochází z Ameriky. Do Evropy, konkrétně do Německa, se dostal před druhou světovou válkou.
„Přijel jako kožešinové zvíře pro chov na farmách, ale když prošla fronta Německem, část zvířat unikla do volné přírody. To byl vlastně základ té velké populace a začala se šířit i do České republiky,“ objasňuje.
Mývalovi se daří především v údolích velkých řek. „V Chropyňském Luhu, kde se právě nacházíme, ale i tady víc na sever přes Šumpersko dosáhl podél Moravy až do Jeseníků. Zcela určitě ho máme na Karlovarsku, v oblasti Doupovské hory zase ve vazbě na Ohři a další větší toky,“ vypočítává Šafář.
Tam všude míval ničí původní přírodu. „Má enormní schopnost se množit, protože tady nemá přirozeného predátora a sám je schopný sežrat, na co přijde,“ dodává Šafář.
Ochranáři ale nevědí, kolik mývalů v Česku žije. Jedním z cílů tohoto výzkumu tedy je zjistit, kolik jich vůbec tady v Chropyňském luhu a na Doupovsku žije. Výzkum potrvá ještě asi rok a vědci pak vytvoří pro státní správu návod, co s mývaly dělat.
