Polní roboti v pražském Suchdole soutěžili například ve slalomu mezi slunečnicemi
Polní robot vypadá jako autíčko na dálkové ovládání. Na rozdíl od této hračky je ale plný nejmodernějších technologií a řídí ho počítač. O tom, co umí, se mohli diváci přesvědčit v Praze-Suchdole na finále mezinárodní soutěže polních robotů.
Areál České zemědělské univerzity v Suchdole připomínal stáj formule jedna. Soutěžní týmy z dvaceti evropských univerzit tu do poslední chvíle ladily formu svých polních robotů.
„Teoreticky by mělo být možné, aby robot poznal plevel mezi kulturními rostlinami a vyplel to,“ vysvětluje František Kumhála z Katedry zemědělských strojů.
„Budoucnost by mohla vypadat tak, že přivezete kamion těchto malých robotů, pustíte to na pole a oni vám to vyplejou,“ dodává.
Samotná soutěž měla několik kol, během toho prvního a nejjednoduššího museli roboti projet slunečnicový záhon, udělat obrátku a vrátit se zpět.
Velmi dobře si vedl jeden z německých prototypů. Trochu se podobal tanku, ale slalom mezi slunečnicemi zvládl na jedničku.
„V případě prvních dvou disciplín se spoléháme především na laserový skener. Máme také jednu levnější jednotku měřící náklon robota, která je původně z auta. Součástka nám pomáhá správně změřit úhel zatáčení. Kvůli třetímu úkolu jsme přidali i kamery,“ popisuje člen německého týmu.
Český polní robot byl na první pohled jasně rozpoznatelný, měl totiž o kolečko méně než ostatní - konstruktéři vsadili na trojkolku. Podle kapitána českého týmu Martina Dlouhého tak bylo snazší s ním manévrovat.
„Když hodnotím jízdu jako takovou, tak se dá říct, že byla celkem dobrá. Byl tam jeden zásah v začátku, ale nebyl to špatný výkon. Uvidíme dál, je to první jízda ze tří,“ komentuje závod další člen týmu Stanislav Petrásek.
Finále mezinárodní soutěže zdánlivě působí jako hrátky trochu odrostlejších kluků s novou autodráhou. Do výzkumu podobných zlepšováků investují univerzity i podnikatelé nemalé peníze.
