Sonda objevila na Plutu vulkány, na rozdíl od pozemských jsou z ledu
Sonda New Horizons i po čtyřech měsících od průletu kolem trpasličí planety Pluto stále vědcům posílá fotografie povrchu tohoto tělesa. Z posledních snímků vyplývá, že na Plutu jsou vulkány. Nejsou ale stejné jako ty na Zemi. Jsou totiž ledové.
Vědci z NASA objevili na snímcích ze sondy New Horizons dva kopcovité objekty vysoké několik kilometrů a široké několik desítek kilometrů. Místo vrcholků ale mají prohlubně typické pro vulkány. A i tvar těchto těles naznačuje, že jsou tvořeny masou materiálu, který vyvěral právě z kráteru na vrcholcích.
O chemickém složení těchto objektů zatím vědci nemají zcela jasno. Zřejmě se ale bude jednat o zmrzlou vodu, čpavek, metan nebo dusík. A vědci těmto útvarům už i dali jména. Jedna sopka se jmenuje Wright Mons a druhá Piccard Mons.
Pluto je v podstatě velká, zmrzlá, ledová koule s kamenným jádrem. Podle astronoma Petra Scheiricha z Astronomického ústavu Akademie věd se tak povrch této planety chová dost specificky.
„Plášť Pluta, vlastně ta téměř nejvrchnější vrstva toho materiálu, je tvořena z velké části vodním ledem a ten se chová při daných podmínkách, při daných teplotách, v podstatě jako skála, analogicky, jako je zemská kůra, a když se tento materiál zahřeje, tak dojde k jeho roztavení a materiál potom může vytékat na povrch. Ta voda je taková analogie lávy u pozemských sopek,“ objasňuje astronom.
Na Plutu kdysi byla sopečná aktivita
Průměrná povrchová teplota Pluta je -229°C. I přesto se ale na něm voda nebo jiná látka dokázala zahřát natolik, aby vytryskla na povrch a vytvořila ledovou sopku.
Pluto, stejně jako všechny relativně větší objekty ve sluneční soustavě, totiž kdysi vykazovalo sopečnou aktivitu. Ta byla způsobená radioaktivním rozpadem některých izotopů v jádře planety. Vědci původně mysleli, že v případě Pluta se už všechny izotopy rozpadly a planeta vychladla. Je ale možné, že procesy v jádru planety stále pokračují a čas od času dojde k výronu tepla na povrch. Tedy pod ledovou krustu, kde se tak masa ledu změní v kapalinu. Ta se prodere ledovým pláštěm, kde opět zchladne a vzniká tak ledová sopka. Je to ale zatím spíš teorie, protože ze snímků není možné určit stáří sopek.
Sonda New Horizons už vědce překvapila i v minulosti. Kromě zmíněných ledových sopek například díky snímkům sondy vědci zjistili, že Pluto má modrou atmosféru. Mise sondy tím ale zdaleka nekončí.
New Horizons má teď za úkol zejména posílat vyfocené snímky. Vzhledem k obrovské vzdálenosti sondy od Země je ale přenosová rychlost dat velmi malá. Všechna data budou mít vědci k dispozici až na konci příštího roku. Mezi tím je sonda na cestě k planetce 2014 MU69, kam by měla dorazit v roce 2019.
Zjištění můžou mít i praktický dopad
Náklady na misi sondy New Horizons jsou vyčísleny na zhruba 700 milionů amerických dolarů. Podle astronoma Petra Scheiricha význam takových misí spočívá v tom, že poznávání malých, vzdálených těles může pomoci pochopit procesy, jako je třeba vznik Země a její následní vývoj.
„My se studiem těchto těles, včetně Pluta, můžeme dozvědět detaily o tom, jakým způsobem se sluneční soustava formovala. Zatímco u velkých planet ty nejtěžší látky klesly do nitra a ty nejlehčí zůstaly na povrchu, u menších těles vidíme látky víceméně v původním stavu, v jakém byly, když se formovala sluneční soustava,“ říká.
Takové poznatky pak mohou pomoci třeba chemikům, fyzikům a dalším vědcům, jejichž výzkum může zásadně ovlivnit i každodenní život lidí.
