Zabije nás láska k antibiotikům? Bakterie brzy už nic nezastaví, varuje WHO
Na pátek připadá Evropský antibiotický den. Upozornit má na čím dál tím vyšší spotřebu antibiotik, která zároveň zvyšuje odolnost bakterií. Problém s ní mají i Češi.
Antibiotika při každém náznaku nachlazení? Podle Světové zdravotnické organizace je takové chování přímá cesta do pekel. Bakterie se totiž proti antibiotikům stávají stále odolnějšími.
Odborníci z WHO odhadují, že do roku 2050 budou právě infekce odolnými bakteriemi nejčastější příčinou úmrtí. Spotřeba antibiotik přitom stoupá i v Česku.
Spotřeba antibiotik celosvětově stoupá. Jaké následky pro lidské zdraví to může mít, přiblížila Evelyna Kulíšková
Českým lékařům dělá starosti hlavně takzvaná nemocniční bakterie, která už odolnost získala.
„Tady bohužel dlouhodobě Česká republika má velké problémy. Je to celé spektrum onemocnění. To, čím se můžeme nakazit v nemocnici - můžete mít zápal plic, sepse - takzvané otravy krve," přiblížila vedoucí Národní referenční laboratoře Helena Žemličková. Léčba takové infekce bývá podle ní komplikovaná a pacient může v krajním případě i zemřít.
Podle Jaroslava Hrabáka z Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni patří Česko i tak k evropskému průměru. Nejhůř jsou na tom jižní státy. „Řecko a Itálie. Rezistence u některých bakterií je v řádu desítek procent."
Nejnižší spotřebu antibiotik a současně nejnižší rezistenci bakterií podle Hrabáka evidují ve Skandinávii.
It's World Antibiotic Awareness Week!#AntibioticResistance is one of the biggest threats to global health https://t.co/V3N6Y6VJUI pic.twitter.com/evsUUfDr3J
— WHO (@WHO) November 14, 2016
Česko má podle Jiřího Vlčka z České farmaceutické společnosti spotřebu antibiotik zhruba dvojnásobnou oproti Nizozemsku, kde lidé berou antibiotika vůbec nejméně. Jak čeští lékaři a pacienti s léky hospodaří, ale prý není možné zjistit, protože většina zdravotních pojišťoven se o tato data nedělí. „Zatím nejsou dostatečné kroky k tomu, abychom ta data získali," vysvětlil Vlček.
Američtí lékaři se obávají multirezistentní superbakterie, zachytili první případ
Číst článek
Podle ministerstva zdravotnictví je ale pojišťovny dát nemusí a úřad ani žádnou žádost o jejich poskytnutí nedostal. Orientační informace sbírá Česká lékárnická komora pomocí každoročního dotazníkového šetření mezi zákazníky v lékárnách.
„Z toho loňského šetření vyplývá, že stále zhruba čtvrtina obyvatel, ať už jsou to rodiče malých dětí, nebo dospělí, kteří užívají antibiotika, nejsou si třeba plně vědomi toho, že antibiotikum by se nemělo používat u těch banálních chřipkových onemocnění," řekl prezident komory Lubomír Chudoba.
Antibiotika v mase
Evropský antibiotický den upozorňuje na potřebu omezit užívání antibiotik v situacích, kdy to není nezbytné. Jde třeba o běžné virové infekce, jako jsou nachlazení a chřipka.
Cílem je také podpořit spolupráci pacientů s lékaři. Evropský antibiotický den připadá každoročně na 18. listopadu a jeho příprava je podle Státního zdravotního ústavu od roku 2008 koordinována Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí.
Antibiotika se ale do lidského organismu nemusí dostat jen formou léků. Preparáty dostávají i chovná zvířata a látky pak mohou zůstávat v jejich mase nebo mléce.
Ministerstvo zemědělství ale od roku 2011 eviduje mírný pokles spotřeby antibiotik v chovech - asi o čtyři procenta. Dokončuje také nový akční plán, který má užívání látek v zemědělství ještě utlumit.
