Na vesnici těžká váha, v metropoli muší. Obecní volby dávají voličům mimořádnou sílu, jenže jenom někde
Zatímco při volbě do pražského zastupitelstva rozhoduje o jednom mandátu přes pět tisíc voličů a preferenční hlasy jsou téměř k ničemu, v pětitisícovém městečku může silami v zastupitelstvu zahýbat kolem stovky voličů. O pětině křesel tam navíc rozhodnou křížky.
Můj hlas se v tom množství utopí, zní jeden z nejčastějších argumentů, proč nejít k volbám. V těch komunálních je ovšem váha jednoho hlasu až o několik řádů větší než v jiných typech:
- Ve druhém kole poslední prezidentské volby rozhodlo o mandátu 2 853 390 voličů. Pro protikandidáta jich hlasovalo o 150 tisíc méně.
- Ve sněmovních volbách 2017 bylo na poslanecký mandát potřeba mezi 16 269 hlasy v Karlovarském po 22 171 hlas ve Středočeském kraji. Ještě větší nevyváženost byla ovšem mezi váhami hlasů pro různé strany: vítěznému ANO stačilo na mandát 19 232 hlasů, poslední strana nad volebním prahem STAN potřebovala 43 692 hlasů. Nespravedlnost vedla Ústavní soud ke zrušení volebního systému, nový ale nápravu nezajistil.
- V letošních komunálních volbách připadlo na jeden mandát mezi 5581 voličských hlasů v Praze po 1,2 hlasu ve Vysoké Lhotě na Pelhřimovsku, kde o pěti mandátech rozhodovalo šest voličů. Zvítězili izolacionisté z hnutí Za samostatnou Vysokou Lhotu.
Z tabulky zjistíte, kolik hlasů bylo potřeba na jeden mandát v každém ze 6385 zastupitelstev. Čím menší číslo, tím větší váha hlasu. Jednička by znamenala, že každý hlasující rozhodl o obsazení jednoho křesla.
Jak váha hlasu s velikostí obce klesá, naznačuje následující graf. Za rozptylem stojí jednak volební účast, u stejně velkých obcí má hlas při vyšší volební účasti nižší váhu. Druhým faktorem je počet členů zastupitelstva, obce mají při rozhodování o velikosti sboru značnou svobodu. Například ty pod 500 obyvatel můžou mít ze zákona pět až patnáct zastupitelů.
Křížky pro Vyškov
Skokani voleb. Křížky pomáhají titulovaným, ženám a kandidátům ve středně velkých městech
Číst článek
Týdeník Respekt před volbami naznačoval, že křížkování v obecních volbách mate voliče a neumožňuje „vykřížkovat“ nepopulárního starostu. Volebního systému se zastal matematik René Levínský, podle kterého křížkování dobře funguje v zastupitelstvech měst a městských částí do zhruba 100 tisíc obyvatel.
V těchto volbách byl „sweet spot“ pro preferenční volbu mezi tisícem a 20 tisíci obyvatel; největšími městy, kde křížky podstatně změnily obsazení zastupitelstva, byly Rakovník, Louny, Písek, Bruntál či Vyškov. Určovaly v nich mezi čtvrtinou a třetinou mandátů.
Ve větších městech se letos přeskakovalo málo. V dřívějších obecních volbách přitom křížkování fungovalo i ve stotisícových krajských městech – v Hradci Králové a Pardubicích rozhodovaly i o deseti ze zhruba čtyřiceti křesel.
Tečky v grafu jsou jednotlivá zastupitelstva, červená linka průměrný podíl vykřížkovaných zastupitelů v obcích podobné velikosti.
