Zveřejňovat průzkumy až do voleb? ‚Sázkové kanceláře je stejně používají,‘ míní odbornice

Klademe si otázku, jestli má předvolební zákaz průzkumů smysl, popisuje v rozhovoru pro iROZHLAS.cz ředitelka Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění (SIMAR) Hana Huntová. Při prezidentských volbách totiž nastala situace, kdy v období tzv. moratoria, kdy se tři dny před volbami již nesmí průzkumy zveřejňovat, média referovala o sázkových kurzech. Ty ovšem z průzkumů vycházejí. Sdružení tak chce zahájit diskusi o zrušení moratoria.

Rozhovor Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jste odvětví, které čelí neustálé kritice, i když stále musíte opakovat, že průzkumy zachycují voličské nálady v době sběru dat a nejsou predikcemi výsledků. Zachycují předvolební průzkumy dobře voličské trendy?
Všechny nás překvapilo, že se výzkumy našich relevantních agentur přes různé metodiky shodovaly, a byli jsme rádi, že se tam neobjevovaly rozpory. Je vidět, že když je výzkum kvalitní a dlouhodobě na něm pracuje tým zkušených lidí, tak to dá docela dobrý výstup.

Porovnání průzkumů: Drahoš takhle nikdy nevedl. Pavel v modelech druhého kola Babiše jasně poráží

Číst článek

Zlepšuje se mediální interpretace průzkumů? Pracují s nimi novináři dobře?
Jsme rádi, že při interpretaci ve veřejném prostoru lidé lépe rozumí tomu, že existují nějací nerozhodnutí voliči, že výzkum je vždy snímek v čase, volební kampaň a další události běží dál, a to všechno samozřejmě nějak změní rozhodování voličů.

Myslím, že ve veřejném prostoru trochu ubylo slov o tom, že průzkumy něco předpovídají. Lidé lépe chápou, že když uděláme nějaké výzkumné šetření, tak je to názor voličů v čase. Pak je třeba další interpretace, ale ta už je oddělená od konkrétních čísel, která nám vyjdou.

Přece jen ale i nadále dochází v médiích k významovým posunům čísel z výzkumů. Co si pomyslíte, když někde vidíte titulek „Průzkumy se opět mýlily“?
Že ten komentátor možná ne úplně dobře rozumí tomu, co průzkum změří, což je nálada voličstva v momentu sběru. Pokud se to udělá dobře, tak známe náladu v ten moment. Poté ale může třeba jeden kandidát očernit druhého nebo proběhne zásadní televizní debata.

Když se podívám na vývoj letošního druhého kola, tak tam bylo debat tolik a zaznělo tam všechno, že ta poslední už nemohla nic ovlivnit. I proto už se voličské preference svým způsobem nezměnily. Může se ale stát, že v budoucnosti se to vyvine jinak, a tím pádem se preference od posledních průzkumů změní.

Zákaz zveřejňování průzkumů

Jakou roli v práci agentur dělá moratorium (zákaz zveřejňovat průzkumy tři dny do voleb)? Někteří výzkumníci říkají, že jim to práci komplikuje, sociolog Daniel Prokop ve vysílání Radiožurnálu po volbách zase řekl, že mu to příliš nevadí…
Otázka moratoria je zajímavá. Zhruba v 60 % evropských zemí žádný předvolební zákaz zveřejňování průzkumů není. Pak je řada zemí, kde mají třeba jednodenní moratorium a pak je pár zemí, kde je delší. Sami vedeme debatu o tom, jestli je vůbec třeba, nebo ne.

OVĚŘOVNA: SPD sdílí průzkum agentury STAR Research. Ta ale ve skutečnosti neexistuje

Číst článek

Letos se nám ale vynořil zajímavý argument, kdy například sázkové kanceláře používají výzkumy veřejného mínění k tomu, aby si upřesnily své predikce. Média pak i v moratoriu o jejich kurzech referovala, jenomže kurzy vycházejí i z průzkumů.

Takže nám z toho vyšlo, že pokud mají štáby kandidátů přístup k vlastním výzkumům a pokud je mají sázkové kanceláře, tak proč platí pro nás jako agentury moratorium a proč by lidé nemohli mít přístup ke stejným informacím jako soutěžící politické subjekty?

Jedním z argumentů je, aby se do veřejného prostoru těsně před volbami nedostaly smyšlené průzkumy od neexistujících agentur…
To jistě, ale ověřit si, zda je subjekt publikující model věrohodný, je dnes již celkem rychlá novinářská práce. V SIMARu si proto klademe otázku, proč ještě moratorium existuje a komu vlastně slouží.

Máte třeba v plánu v tomto ohledu vyvíjet snahu o jeho zrušení, když se to dá takto snadno obejít a čísla jsou vlastně veřejná skrze sázkové kurzy?
Uvažujeme o tom, že bychom argumenty předložili veřejnosti a může o tom pokračovat debata. Jaká je společenská role výzkumů, jejich schopnost objektivně zohlednit, jak to vypadá v populaci, jak je to pro celou společnost důležité…

Jedním z hlavních argumentů je tedy transparentnost.
Ano. Protože naše modely jsou služba voličům. Jsme schopni jim ukázat, jak to za předpokladů vypadá v celé společnosti. To jsou preference. Když do toho vstoupí někdo, kdo má zájem podpořit jednu ze stran, tak to není objektivní a je to špatná zpráva pro společnost.

Přestože prohrál, Babišova agresivní kampaň zabrala. Teď se pokusí eliminovat SPD, míní politolog

Číst článek

Jak poškozují celé vaše odvětví vymyšlené průzkumy? Před prvním kolem zveřejnila SPD výsledky údajného šetření neexistující agentury STAR Research, která dávala jejich kandidátovi Jaroslavu Baštovi 18 procent.
Pro mě bylo fajn, že jsem viděla, že když novináři vidí nový výzkumný subjekt, který dělá šetření, tak se zeptá relevantních lidí, jestli to může být věrohodné, a informaci si ověří. Jinak nás to nijak nepoškozuje a subjekty, které dělají průzkumy dlouhodobě, jsou známé.

Ještě k tomu, do jaké míry jsou průzkumy přesné. Agentura Ipsos zveřejnila po prvním kole průzkum nabíraný během volebního pátku a soboty. Naměřila data v rámci statistické odchylky, která se shodovala se skutečnými výsledky voleb. Druhé kolo agentury změřily přesně i před moratoriem. Berete letošní volby jako argument těm, kteří říkají, že průzkumy jsou nepřesné a nevěří jim?
Dá se říci, že jsme se naučili měřit prezidentskou volbu. Každé volby jsou trošku jiná disciplína, protože vždycky usuzujete z toho, co jste se naučili. Můžou se tam vyskytnout faktory, které vám to znepřesní. Ale vidím, že naše používané metodiky a způsob, jakým jednotlivé agentury pracují, je prověřený. Je tam vůle dál se učit, ale nemůžu zaručit, že nám to vždycky vyjde takhle přesně.

"Průzkumy to zase netrefily". Není to pravda. Data měřená na stejných respondentech ve dny voleb potvrzují opak. Fakt, že agentury s velmi podobnými výsledky týden před volbami měřily přesně, dokazují přesuny voličů v posledním týdnu. Více zde 1url.cz/erfm1

11:12 – 19. 01. 2023

30 305

Proto vždycky říkáme, že modely jsou podklad pro diskuzi, ne že volby dopadnou tak, jak měří průzkumy týdny či měsíce předtím.

Tím je naše společenská role omezená, samozřejmě to ale není nikdy vedeno tím, že bychom chtěli někomu stranit nebo nějaký subjekt podpořit. Je to tím, že metodika má své limity, o kterých rádi a dopředu komunikujeme.

Jakub Grim Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme