7 důvodů, proč si zapamatovat letošní prezidentské volby
Rekordní volební účast za posledních dvacet let, neprůhledné financování kampaně Miloše Zemana i migrační krize jako hlavní téma. Jaké byly milníky historicky druhé přímé volby hlavy státu?
1. Rekordní účast
K volební urně ve druhém kole prezidentské volby přišlo rekordní množství voličů, celkem dorazilo 66,6 procenta. To je nejvyšší volební účast za posledních dvacet let. Když se v roce 1998 konaly volby do Poslanecké sněmovny, přišlo 74 procent voličů. V dalších letech ale zájem o volby klesal (více čtete ZDE).
2. Migrace jako hlavní téma
Významným tématem prezidentské kampaně byla migrační krize a uprchlické kvóty. Ačkoli Jiří Drahoš deklaroval, že je odpůrcem migračních kvót, Miloš Zeman během předvolební kampaně upozorňoval na jeho loňský výrok, kdy mluvil o tom, že přijmout 2600 migrantů by neměl být problém.
Kvůli migraci se Drahoš se Zemanem střetli i v televizních duelech. Týden před druhým kolem prezidentské volby navíc Zemanův tábor přišel s inzercí a billboardy, kterými útočil na Zemanova soupeře a spojoval ho s podporou migrace.
Koho volili vaši sousedi? Prohlédněte si nejpodrobnější mapu výsledků druhého kola prezidentské volby
Číst článek
3. Neprůhledná kampaň
Kampaň před prezidentskou volbou se nově – stejně jako v případě sněmovním voleb – řídila podle nových pravidel, na jejichž dodržování dohlížel Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí. Zatímco v případě Jiřího Drahoše šlo dohledat náklady na kampaň i sponzory na jeho transparentním volebním účtu, u Miloše Zemana koncoví dárci nebyli až do poslední chvíle jasní.
Zeman podle svých slov předvolební kampaň nevedl, s jeho vědomím ji však zajištovali jeho příznivci. Konkrétně to byl hlavně spolek Přátelé Miloše Zemana, za kterým stojí nejbližší prezidentovi spolupracovníci včetně poradce Martina Nejedlého nebo kancléře Vratislava Mynáře, či Strana práv občanů v čele se senátorem Janem Velebou.
Do kampaně podle údajů na webu Zeman znovu 2018 společně investovali přes 11 milionů korun. Odmítali říct, kdo stojí za jejich financováním, Zeman nakonec v posledním televizním duelu na České televizi seznam většiny dárců zveřejnil. Jsou mezi nimi firmy ve ztrátě i dřívější sponzoři SPO (více čtete ZDE).
Za nejméně průhlednou současně označila financování kampaně Miloše Zemana protikorupční organizace Transparency International. Ta zkraje roku analyzovala hospodaření všech prezidentských kandidátů, nejlépe pak hodnotila kampaň Michala Horáčka.
Jan Outlý z dohledového úřadu navíc v souvislosti s kampaní prezidenta už dříve uvedl, že Zemanovi příznivci sice neporušují platnou legislativu, obchází však smysl nového zákona, který měl zprůhlednit financování prezidentské volby. „Je to informace hlavně pro voliče, aby při svém rozhodování mohli uvážit třeba i to, kdo kampaň kandidátovi financoval,“ popsal Českému rozhlasu Plus.
4. Fake news
Dezinformační zprávy se šířily o obou prezidentských kandidátech. Zatímco v případě Jiřího Drahoše to byla údajná spolupráce s StB nebo nařčení z pedofilie, u Miloše Zemana se spekulovalo o jeho zdravotním stavu a amputované noze.
Drahoš i Hrad vzápětí tyto tvrzení odmítli. Drahoš si kvůli dezinformacím navíc založil speciální internetovou stránku, kde nepravdy vyvrací.
VIDEA: Pěsti a nadávky. V Zemanově štábu napadli novináře. 'Nabídl jsem jim posezení u kávy,' řekl Ovčáček
Číst článek
Další dezinformace se týkaly třeba příslušnosti Drahoše k zednářům nebo jeho angažmá v Římském klubu, který byl líčen jako spiknutí mocných. To odmítl v rozhovoru pro iROZHLAS.cz sám předseda Pavel Nováček.
V případě Miloše Zemana se zase před prvním kolem prezidentské volby šířila informace, že postupuje automaticky do druhého kola. Více čtete ZDE.
5. Televizní debaty
V závěru kampaně prezidentské volby Jiří Drahoš vsadil na výjezdy do krajů a setkání s občany. Během týdne tak stačil navštívit Plzeňsko, Zlínsko nebo Vysočinu.
Miloš Zeman se mezitím připravoval na televizní debaty. V nich původně vystupovat odmítl, nakonec se ale ve druhém kole zúčastnil hned čtveřice diskusí.
S Drahošem se střetli v debatě na Primě a posléze na České televizi. Podle politologa Josefa Mlejnka z Univerzity Karlovy však Drahošovi uškodil výběr médií. „Na Primě to bylo udělané pro Zemana a Drahoš body ztratil. Udělal chybu, když rozjařený po úspěchu v prvním kole Zemana vyzval k debatám. Nakonec to takticky okolí Zemana uhrálo lépe. Byly čtyři debaty a Drahošovi uškodilo, že nešel na Novu, nejsledovanější televizi,“ popsal v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz.
6. Města versus venkov
Miloš Zeman sbíral voliče na venkově i v menších městech, oproti tomu Jiří Drahoš bodoval v Praze a v některých krajských městech. Zemana předstihl například v Liberci, Brně, Zlíně či Olomouci. Současně se nepotvrdil mýtus, že by se v Praze volilo jinak než ve zbytku celého Česka.
7. Protest Femen
Výrazným momentem letošní prezidentské volby se stal protest ukrajinské aktivistky Angeliny Diashové ze skupiny Femen, která se polonahá vrhla na prezidenta Miloše Zemana ve volební místnosti. Anglicky přitom křičela „Zeman, Putinova běhna“, stejné heslo pak měla napsané na těle.
Soud sextremistku posléze potrestal za výtržnictví podmínkou a vyhoštěním z Česka. Ihned po propuštění opustila Prahu. Ukrajinský velvyslanec ji prý varoval, že by se jí něco mohlo přihodit.
„Nebyl to útok, do nikoho jsem nestrčila, nikoho jsem se nedotkla, ani jsem se prezidenta Zemana nechtěla dotknout. Jen jsem se k němu chtěla přiblížit a křičet to, co jsem měla napsáno na těle,“ řekla Diashová v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz po návratu do Kyjeva (více čtete ZDE).
