Analytik Jakub Bakule: Ne levice ani pravice. O vítězi voleb rozhodne pasivní střed

Politické strany v posledních letech omezují konkrétní programové body a posilují spíše marketing. Tradiční dělení na levici a pravici přestává platit a stranický systém se mění. O tom, jak nyní vypadá politický kompas země, mluvil v pořadu Českého rozhlasu Dvojka Jak to vidí... analytik agentury NMS Jakub Bakule.

JAK TO VIDÍ... Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Volby (ilustrační foto)

Klíčovou roli nakonec hraje podle Jakuba Bakuleho střed, tedy nerozhodný, pasivní segment, který nemá vyhraněný názor a k volbám chodí spíše výjimečně | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

Česká společnost je obecně vnímána jako polarizovaná, rozdělená na dva nesmiřitelné tábory. Výzkumy ale ukazují, že je spíše fragmentovaná, s těžištěm kolem středu. O tento střed se pak u voleb nejvíce bojuje.

Přehrát

00:00 / 00:00

Host: analytik výzkumné agentury NMS Jakub Bakule. Moderuje Zita Senková

„Jde o voliče, kteří politiku příliš nesledují a nejsou jasně vyhranění. Každý, kdo chce vyhrát volby, musí ale nutně o tyto voliče zabojovat,“ říká analytik agentury NMS Jakub Bakule.

Pět tváří českého voliče

Blízko středu pak stojí tradicionalistická levice, kam spadají spíše starší občané s vyučením, kteří očekávají silný stát a jsou skeptičtí k EU a klimatickým opatřením. Právě z této skupiny čerpá hnutí ANO dvě třetiny své podpory.

Náznak naděje pro původní pětikoalici. Stačilo! a Motoristé v ohrožení, vysává je ANO, říká model NMS

Číst článek

Na opačné straně se objevuje liberální levice, která souvisí se společenskou a ekonomickou proměnou posledních let. Tvoří ji častěji ženy než muži, mladí voliči s nižšími příjmy, kteří ale žijí jiný životní styl než jejich generační vrstevníci.

Prosazují rovnost, ochranu klimatu, otevřenost vůči migraci a podporu evropské integrace. Překvapivě jsou zároveň relativně spokojeni se současnou vládou.

Podle stejné ekonomické a kulturní osy lze rozdělit i pravicovou část spektra. Liberální pravice představuje mladé, politicky nejaktivnější voliče, kteří k volbám chodí nejčastěji. Tvoří sice jen asi pět procent populace, ale jejich účast ve volbách zvyšuje jejich váhu.

Oproti tomu tradicionalistická pravice je více než dvojnásobně velká, zhruba 12 procent. Patří sem spíše starší muži s konzervativními postoji, kterým vyhovuje hierarchizovaná společnost a kteří velké změny odmítají.

Sněmovna má hotovo. Poslední řádnou schůzi poznamenala roztržka, část zákonů ‚padá pod stůl‘

Číst článek

O vítězi rozhoduje střed

Klíčovou roli nakonec hraje střed, tedy nerozhodný, pasivní segment, který nemá vyhraněný názor a k volbám chodí spíše výjimečně. Přesto jde o 15 až 25 procent hlasů.

„Jde o velmi pasivní skupinu, která spíše sleduje, co se děje okolo. Právě jejich získání je ale pro politické subjekty naprosto zásadní,“ zdůrazňuje Bakule.

Podle něj tak česká politika už nestojí na tradičním soupeření levice a pravice. „Společnost je pestřejší a méně vyhraněná. Volby proto nevyhrává ten, kdo má nejvěrnější jádro, ale ten, kdo dokáže přesvědčit nerozhodné voliče uprostřed...“

Celý rozhovor si poslechněte v audiu vlevo nahoře.

Zita Senková, opa Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme