• Další fotografie (7)

Přečtěte si profil kandidáta na prezidenta Andreje Babiše, bývalého českého premiéra, šéfa hnutí ANO a podnikatele. Má podporu poslanců svého hnutí ANO.

profil Praha 15:02 25. 11. 2022 (Aktualizováno: 20:37 14. 1. 2023) Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Datum a místo narození: 2. září 1954, Bratislava.

Vzdělání: Vysoká škola ekonomická v Bratislavě.

Rodina: Je podruhé ženatý. S první ženou Beatou mají dceru Adrianu a syna Andreje. Později se oženil s o dvacet let mladší Monikou Babišovou, se kterou má dceru Vivien a syna Frederika.

Kariéra: Ke konci 70. let vstoupil do podniku Petrimex, kde ho po zdráhavějším začátku čekal poměrně rychlý kariérní růst. I díky angažovanosti v Komunistické straně Československa pracovně vycestoval do Maroka, aby se stal československým obchodním delegátem. V Africe měl za úkol nakupovat fosfáty a nabízet československé zboží. Po revoluci se v roce 1991 vrátil zpět do Bratislavy.

24:30

Den s kandidátem: Vsadil jsem se, že debatu zvládnu, jinak musím do zorbingové koule, říká Babiš

Číst článek

Těsně po rozdělení Československa založil společnost Agrofert, v dnešní době největší český zemědělský potravinářský a chemický holding. Předtím, než se stal v roce 2014 ministrem financí, opustil vedení Agrofertu, majitelem však zůstal i nadále. To změnila až novela zákona o střetu zájmu v roce 2017, někdy nazývaná jako „lex Babiš“. Po jejím schválení převedl své koncerny Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů. Společnosti tak mohly i nadále pobírat státní dotace. Tuto praxi zastavilo až šetření Evropské komise, která došla k závěru, že Babiš je s Agrofertem dále spojený a tudíž je stále ve střetu zájmů.

Veřejné/politické působení: Politicky aktivní byl Babiš od mládí, když v šestadvaceti letech vstoupil do KSČ. Podle archivu slovenského Ústavu paměti národa ho od roku 1980 vedla Státní bezpečnost jako důvěrníka, o dva roky později měl podepsat vázací akt, kterým se podle dokumentů stal agentem StB s krycím jménem Bureš. Babiš zjištění označuje za lživá a soudní cestou se snaží dokázat, že byl veden neoprávněně, což se mu nedaří.

V roce 2011 založil protestní iniciativu Akce nespokojených občanů, později zaregistrovanou jako politické hnutí ANO 2011 a postavil se do jeho čela. Hned první sněmovní volby v roce 2013 dopadly pro ANO úspěchem a Babiš obsadil ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD) post ministra financí. Z kabinetu ho ale nakonec premiér odvolal kvůli skandálu o neodvádění daní a ovlivňování novinářů vlastních médií. Kauza korunových dluhopisů, kdy Babiš nedokázal vysvětlit, kde sehnal dostatek peněz na pořízení si dluhopisů Agrofertu osvobozených od daní, přivedla lidi do ulic demonstrovat.

Před dalšími volbami v roce 2017 uvedl, že pokud by se stal premiérem, po čtyřech letech by odešel z politiky. Hnutí ANO následně volby vyhrálo. Vládu se ale Babišovi podařilo sestavit až na druhý pokus. Té první, složenou z ministrů ANO a nestraníků, vyslovila Poslanecká sněmovna nedůvěru.

Na kabinet s důvěrou si museli voliči počkat půl roku, když se hnutí ANO podařilo domluvit na menšinové vládě s ČSSD, u moci ji držela KSČM.

Velká část Babišovy politické kariéry je spojena s kauzou Čapí hnízdo, tedy farmou, kterou Babiš označoval za svůj nejlepší projekt, jaký kdy vymyslel. Okolnosti stavby za několik set milionů dospěly až před senát Městského soudu v Praze, když na lavici obžalovaných stanuli právě Babiš se svou bývalou zaměstnankyní Janou Nagyovou. Obžaloba je vinila z dotačního podvodu: společnost měli účelově vyvést z Agrofertu, aby vypadala jako malý a střední podnik, který dosáhne na 50milionovou evropskou dotaci. 9. ledna 2023 byli oba zproštěni viny.

Část společnosti proti Babišovi demonstrovala, protesty vyvrcholily v létě roku 2019. Pražské Václavské náměstí tehdy zaplnilo na 120 tisíc demonstrantů, následně se dvakrát zaplnila Letenská pláň, kde proti tehdejšímu premiérovi demonstrovalo na čtvrt milionu lidí.

Zřejmě nejtěžší politickou zkoušku přichystala Babišovi pandemie onemocnění covid-19, která zasáhla do poloviny jeho funkčního období premiéra. Na podzim roku 2021 zveřejnil server investigace.cz mezinárodní zjištění, že Babiš figuroval v seznamu Pandora Papers, který se zabýval daňovými úniky, finančními přesuny do daňových rájů a praním špinavých peněz. V následujících volbách porazila hnutí ANO koalice Spolu složená z ODS, TOP 09 a -KDU-ČSL. Babišovo hnutí tak po osmi letech u moci skončilo v opozici.

Kandidatura: Andrej Babiš od vstupu do politiky odmítal, že by se měl ucházet o post českého prezidenta. „Nikdy nebudu kandidovat na prezidenta. Náplň jeho práce by mě nikdy nebavila ani na ni nemám předpoklady,“ napsal na twitter v roce 2014. Možnou kandidaturu připustil v roce 2021, pokud by lidé posbírali dostatek vyžadovaných podpisů.

Konečné rozhodnutí, koho vyšle ANO do prezidentských voleb, mělo předsednictvo oznámit 31. října. Nakonec ale Babiš rozkryl karty už o den dříve: „Když vidím, jak vláda málo pomáhá lidem, je neakční, jak pomalu pomáhá, tak jsem se nakonec rozhodl do toho jít. Budu kandidovat na post prezidenta České republiky.“ V kandidatuře ho podpořili poslanci ANO, kteří mu zajistili dostatek podpisů.

Výsledek 1. kola: Babiš získal 34,99 % hlasů a postoupil z druhého místa do druhého kola prezidentských voleb 2023.

vtk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít