,Mělké' zemětřesení má téměř vždy ničivé následky
Zemětřesení na Haiti, které na místě zanechalo podle prvních odhadů na padesát tisíc mrtvých, mělo epicentrum těsně pod povrchem hlavního města. "Účinek takového zemětřesení pak je zpravidla ničivý," poznamenal seizmolog Aleš Špičák.
Haiti leží na okraji litosférických desek, karibské a severoamerické. "Tyto kry se vůči sobě posouvají rychlostí asi dva centimetry za rok," popsal Špičák.
Právě v oblasti ostrovů v Karibiku je rozhraní mezi těmito deskami tvořené zlomy a trhlinami. "Které dosahují až několika desítek kilometrů. A jejich vzájemný pohyb způsobuje čas od času silná zemětřesení," upřesnil.
Kdy k zemětřesení dojde, se ale předpovídat nedá. "Vycházet se dá pouze ze statistik. Problém u haitského zemětřesení je ale navíc v tom, že nenastalo na rozhraní desek, ale na zlomu, který je s rozhraním paralelní," vysvětlil seizmolog.
Na síle otřesů také hraje zásadní roli to, jak hluboko je epicentrum zemětřesení. "Pokud je mělké a téměř bezprostředně pod velkým městem, jako tomu bylo v případě haitského zemětřesení, tak účinek je zpravidla ničivý," dodal Špičák.