Autonomní vozy v Evropě? Města jsou tady noční můra i pro člověka, natož pro stroj, říká výzkumník
Automobily procházejí velkými technologickými změnami a stávají se z nich stále více počítače na čtyřech kolech. „Stále je tady požadavek, aby měl člověk možnost převzít kontrolu, když dojde k poruše nebo výpadku systému,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus Tomáš Haniš z Katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Kam směřuje výzkum a vývoj autonomních vozidel a jaké slovo v něm mají čeští vědci?
Pojem autopilot se dnes zmiňuje už nejen s letectvím, ale také s automobilovým průmyslem. Letecký provoz je ovšem na rozdíl od toho automobilového řízen svrchovanou autoritou, která jednotlivým strojům například říká, jak se zachovat v krizových situacích.
Kam směřuje výzkum a vývoj autonomních vozidel a jaké slovo v něm mají čeští vědci? Poslechněte si Leonardo Plus s Tomášem Hanišem
„V dnešní době je provoz optimalizovaný pomocí řidičů, kteří jsou – a teď nechci nikoho urazit – v zásadě sobečtí,“ srovnává Haniš.
„Každý jeden automobil je řízený tak, aby naplnil vlastní cíle. To může být nejvyšší rychlost, nejkratší dráha, bezpečnost, cokoli. Ve většině případů to ale nevede ke globálnímu optimu,“ vysvětluje vědec v pořadu Leonardo Plus.
Navzdory pokroku technologií je dynamika současných vozů pořád pod kontrolou řidiče.
„Stále je tady požadavek, aby měl člověk možnost převzít kontrolu, když dojde k poruše nebo k výpadku systém. A tomu je podřízená celá architektura vozu. Když se auto rozhodne, že pojede doleva, a vy vezmete za volant a budete ho tlačit doprava, tak vás musí poslouchat,“ zdůrazňuje.
3:41
Nová auta jsou připravená částečně řídit sama, chybí ale legislativa. Ta by měla přijít na podzim
Číst článek
Technologie typu Fly-by-wire, využívané v letectví, by po přenesení do automobilů změnily to, jak jsou vnímáni řidiči. Z těch by se podle Haniše stali spíše operátoři vozů.
„Bude to člověk, který řekne: já chci jet rovně, chci projet zatáčku a v okamžiku, kdy dostanu smyk, chci, aby se o to auto postaralo a v rámci fyzikálních možností zatáčku vybralo,“ popisuje vědec.
Když se řekne auto
Autonomní vozidla se zatím často využívají v pilotních projektech, těch je ale v Česku málo. V porovnání s Amerikou nebo Čínou je nasazení autonomních systémů v Evropě obecně nižší.
„Co k tomu vede, popravdě nevím,“ přiznává Haniš. „Faktorů je hodně, ať je to legislativní rámec, nebo komplexita provozu. Protože typické evropské město je noční můra i pro člověka, natož pro autonomní systém,“ zamýšlí se výzkumník.
Problémová ale může být i samotná terminologie. „Když řeknete auto, každý si představí volant, brzdový, plynový pedál, řadicí páku. Člověk je ten hlavní mozek, hlavní řídicí jednotka, která má na starosti ovládání vozu. Myslím, že lidé autonomní auto ani nechtějí,“ usuzuje Haniš.
3:43
Tablet místo volantu? Na polygonu v Milovicích se testuje první auto řízené systémem drive by wire
Číst článek
Navrhuje se proto bavit spíše o vyvíjení autonomních vozidel, autonomních dopravních prostředků nebo autonomních kapslí.
V plné autonomii odpadá ovládání vozu a zvládání jeho dynamiky. „Je otázka, jestli je to plná autonomie ve smyslu: kliknu na mapu, v aplikaci na telefonu zadám, kam chci jet a ono mě to tam samo odveze,“ komentuje.
„Říká se, že v Evropě už je tohle vyřešené – říká se tomu městská hromadná doprava,“ podotýká s nadsázkou vědec.
I to může být důvodem, proč v evropských zemích není takový tlak na autonomní systémy.
Odhadnout, kdy budeme na českých silnicích potkávat plně autonomní vozy, je proto podle Haniše složité. „To je opravdu na křišťálovou kouli,“ uzavírá.
Čím uspěli čeští studenti, kteří zvítězili na mezinárodní soutěži modelů autonomních aut? A s jakými výzvami se potýká vývoj autonomních vozidel? Poslechněte si celý rozhovor v audiu na začátku článku.
