Lidé jsou na celém světě stejní, rozdělují nás jen předsudky, říká cestovatelka Pavla Jazairiová
Bývala rozhlasovou redaktorkou, později tlumočnicí a po roce 1989 také zahraniční zpravodajkou. Cestovatelské zkušenosti přivedly Pavlu Jazairiovou až ke knižnímu zpracování mnoha jejích velkých témat, jako je třeba Indie, ale v poslední době především Mexiko. „Pohled člověka na život určuje zvědavost a energie,“ říká v rozhovoru s Lucií Výbornou. „A je jedno, jestli jste v Dillí, nebo v Mexiku.“
Procestovala celý svět. Viděla Dillí, Káhiru i Mexico City – a dokázala se z toho všeho nezbláznit. Vezměte si třeba takové Dillí. Mnoho jiných cestovatelů už po jediném dnu v Dillí zešílelo: měli pocit, že jsou obklopeni špínou, chudobou a zoufalstvím. Ne tak Pavla Jazairiová.
„Když jsme poprvé procházeli Dillím, byl to velký šok. Znám lidi, kteří přijeli a odjeli. Neunesli to. Pro Evropana je těžké ocitnout se v tak velkém městě,“ zdůrazňuje.
Sama Pavla Jazairiová byla v Dillí hned několikrát. „Je to město složené z mnoha vesnic. Ze své čtvrti, někdejší vesnice, dodnes mnoho lidí po celý svůj život nevyjde. Mnoho památek je v Dillí živých, protože jsou zavalené ruchem a lidskými životy,“ popisuje.
Ignorace nás rozděluje
Jako novinářka poznává různé kultury po celý svůj život už od dětství. Byla v Severní Koreji i v New Yorku. „Jednou jsem četla, že Bůh dal člověku nohy, aby chodil po zemi. Hodně se mi to celý život vrací. Člověk musí chodit po zemi, ne jezdit autem,“ zdůrazňuje.
O svých cestách napsala už 17 knih, naposledy Příběhy z Mexika. „Zjistila jsem, že lidé jsou po celém světě stejní. Mají stejné touhy, chtějí mít ledničku, hračky i telefony. Svět je globalizovaný a unifikovaný. Rozdělují nás jen naše ignorance, předsudky a výchova,“ dodává.