Skrýše jsou kromě hřbitovů všude, i ve vesmíru. Chci jich najít padesát tisíc, říká geocacher
Revírník, kačer, mudla. Tyto výrazy zaznívají českými lesy a ulicemi stále častěji. Jedná se totiž o slang geocacherů, tedy těch, kteří propadli fenoménu geocachingu. Jedná se o celosvětově oblíbenou aktivitu spočívající v hledání krabiček, skrytých v terénu. „Moderní technologie hru zpřístupnily,” říká geocacher Jaroslav Jirák.
Největší setkání geocacherů u nás se odehrálo v Plumlově na Prostějovsku, kam dorazilo přes 5000 nadšenců. „Má to jediný cíl – aby se ti lidé poznali, poznali i místní komunitu a jaké tady tvoříme kešky,” vysvětluje pro Český rozhlas Plus Stanislav Šesták, jeden z hlavních organizátorů třídenního festivalu.
Účastníci během akce mohou kromě lovu navštívit výstavu věnovanou GPS technologiím, nakoupit si speciální geocacherské předměty nebo si jen tak popovídat s lidmi stejného zájmu. Návštěvníci tu mluví češtinou, němčinou, angličtinou nebo například italštinou.
Češi jsou v geocachingu jedním z nejaktivnějších národů. Celá polovina z deseti nejhledanějších skrýší je na našem území. „Lišíme se v kutilství. Česká republika je výjimečná hezkými schránkami,” podotýká Šesták o krabičkách, které mohou mít podobu umělého hřibu nebo třeba falešné ptačí budky, které jsou u nás velmi oblíbené.
Cashka ve vesmíru
Dlouholetým "kačerem" je také Jaroslav Jirák, který o geocachingu přednáší například na Karlově univerzitě. V pátek to bylo přesně na den devět let, co našel svoji první krabičku, od té doby jich nasbíral už téměř čtyři tisíce. Cíl má ale o dost vyšší. „Kdysi dávno jsem si dal za cíl najít padesát tisíc krabiček, ale spíš to bylo tak, že když jich najdu tolik, tak zároveň procestuju celý svět,” říká.
„Kdysi dávno jsem si dal za cíl najít 50 tisíc krabiček, ale spíš to bylo tak, že když jich najdu tolik, tak zároveň procestuju celý svět.“
Jaroslav Jirák
Kešky se dají hledat na celé planetě, jedna je dokonce i ve vesmíru. „Nachází se na Mezinárodní vesmírné stanici,” směje se Jirák.
Na hřbitově ne
Geocaching má několik pravidel. „Krabičky by se neměly ukládat na hřbitově, z pietních důvodů. Ten, kdo tu keš zakládá, by si měl rozmyslet, jestli je vhodné tam ty lidi zavést, jestli to pro ně není nebezpečné a tak dále,” vysvětluje nadšenec.
„Co se týče hledání, tam je to poměrně jednoduché. Ten člověk by měl být hlavně nenápadný a pokud možno by neměl nic poškodit,” říká Jirák.
Jak se hledači o nových skrýších dozví? „Jsou tři možnosti, jedna je placená, dvě jsou zdarma. Buď se v nějakém intervalu mohou dívat na mapu, jestli se tam neobjevilo něco nového, druhá věc jsou informační emaily, které chodí jednou za čas. Když má člověk prémiové členství, což je ta placená varianta, tak mu chodí do mailu okamžitě informace o tom, že vznikla nová keška,” odpovídá geocacher.
Dostupnější díky smartphonům
Geocaching existuje v Česku už 16 let, dnes je možné do hry zapojit chytrý telefon, který hledače dovede až úplně místo. „Dřív vás GPS dovedla někam, s přesností na deset metrů, musel jste hledat. Dnes je přesnost kolikrát dva až tři metry, nemáte to tak složité,” připouští Jirák.
„Moderní technologie to ale spíš zpřístupnily a ulehčily, protože ne každý si mohl dovolit koupi GPS jen kvůli hledání krabiček. Je to určitě krok k tomu, že je ta hra dostupnější,” dodává.