Prosklené kobky i toalety v zálivu. Proměna pražských náplavek nabízí překvapivá řešení

Revitalizace pražské náplavky, kobka 6 | Zdroj: Petr Janda / Brainwork

Během léta by měly být kobky ve zdech Rašínova a Hořejšího nábřeží hotové a předané novým nebo staronovým nájemcům. V další fázi projektu se počítá i s kultivací Dvořákova nábřeží. Autorem architektonického řešení opravy všech tří pražských náplavek je Petr Janda a studio Brainwork. Jeho koncepce vychází z genia loci i z rozmanitého charakteru jednotlivých náplavek a nabízí některá překvapivá řešení. Tématu se věnuje Český rozhlas Vltava.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Základní typy využití jsou tři – kavárny, galerie a veřejné toalety. Typy architektonického řešení jsou dva – jedno se týká velkých kobek na Rašínově nábřeží, které budou mít velkoplošné kruhové prosklení, popisuje Českému rozhlasu Vltava Petr Janda.

Přehrát

00:00 / 00:00

Proměna pražských náplavek. Prosklené kobky i toalety v zálivu

„Princip je založený na co možná největším propojení exteriéru s interiérem, řešením je jedno otevírací okno. Všechny ostatní kobky jsou řešené skulpturálním vstupem s pomocí ohnutých plechů,“ říká Janda. 

Zásadní změnu přinese náplavkám nový systém toalet, časté a palčivé téma veřejného prostoru v Praze. I prostor toaletních kobek svým specifickým řešením navazuje na náplavku a díky vsazené plechové membráně vytváří dojem zálivu. „Ten náplavku vtáhne do prostoru kobky a vytvoří předprostor, který je krytý a vytvoří čekací prostor před kabinami.“

Během léta by měla být dokončená rekonstrukce velkých kobek nejen na Rašínově, ale i těch komornějších na Hořejším nábřeží. Oživení smíchovské náplavky, jejíž identita právě teď vzniká, by mělo v ideálním případě fungovat jako protipól nejnavštěvovanějšího Rašínova nábřeží, jehož dosavadní živelný provoz a program bude snaha kultivovat.

Přispět by k tomu měl kurátor pražských náplavek, kterým je Jiří Sulženko. „Je to pozice, která už existuje jeden rok a doplňuje triumvirát architekta a správce náplavek. Náplní práce kurátora je nastavit pravidla hry pro události, akce a aktivity, které se na náplavce dějí. Snaha kultivovat užití veřejného prostoru je ale těžká, naráží na řadu obchodních nebo politických zájmů. Vzniká napětí, které se snažíme uvést do rovnováhy.“

„Už máme za sebou výběrové řízení na nové provozovatele, snažili jsme se, aby byli kvalitativně co nejzajímavější, aby nabídli něco navíc, a třeba tím i měnili strukturu návštěvníků,“ říká kurátor pražských náplavek Jiří Sulženko s tím, že výsledky výběrového řízení ještě musí schválit rada hlavního města.

Nová pravidla vedoucí ke zklidnění náplavek platí už od února, patří mezi ně například tiché neděle, pondělky a úterky, stanovené limity pro hluk, pravidlo pořádat velkou akci maximálně jednou za měsíc nebo používání vratných kelímků.

Revitalizace pražské náplavky, kavárna | Foto: Petr Janda/Brainwork

Alena Rokosová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme