Atentáty nejsou v našem prostředí zvykem, běh dějin změnil útok na prezidenta Kennedyho, říká historik

John F. Kennedy, Olof Palme, Jicchak Rabin, Jo Coxová a zatím poslední Robert Fico. Přestože se nám vybavují primárně oběti politických atentátů spáchaných v demokraciích, v globálním měřítku k nim dochází ve všech režimech. „Totalitní režimy ale mají své občany pod daleko vyšší kontrolou,“ řekl v rozhovoru pro Český rozhlas Plus historik a ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Ladislav Kudrna.

Osobnost Plus Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Atentáty tohoto kalibru nejsou v našem geopolitickém prostředí střední a východní Evropy úplně zvykem. U nás byl pouze jeden dokonaný atentát na ústavního činitele a tím byl Alois Rašín, který podlehl zraněním v lednu roku 1923,“ připomíná historik Kudrna.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak atentáty změnily chod moderních dějin? V pořadu Osobnost Plus odpovídá Ladislav Kudrna, historik a ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

I když k atentátům dochází ve svobodných i nesvobodných režimech, tak právě v těch demokratických jsou podle historika paradoxně častější. „Totalitní režimy mají své občany pod daleko vyšší kontrolou,“ podotýká.

Násilné politické útoky přitom mohou změnit běh dějin. Jedním z takových byl atentát na amerického prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho, který se stal v listopadu roku 1963 ve městě Dallas.

Politolog: Vládní politici se na atentátu na Fica snaží získat body. Emoce mají uklidnit, ne eskalovat

Číst článek

„Jeho nástupce Lyndon Baines Johnson byl velice nedůrazný, co se týká zahraniční politiky,“ zmiňuje Kudrna. Kennedy se totiž daleko více angažoval v prostředí jihovýchodní Asie, zejména v jižním Vietnamu, kam Spojené státy posílaly mnoho vojáků.

„Johnson, který toto zdědil, byl velice nerozhodný a výsledkem byla eskalace vietnamské války,“ popisuje historik.

Situace pak postupně eskalovala k politické nestabilitě. „Deset let po Kennedyho zavraždění končí vietnamská válka katastrofou. Spojené státy se stahují z jihovýchodní Asie a země je rozdělená jako nikdy předtím,“ uzavírá Kudrna.

Směřuje Slovensko k autoritářské zemi? Jaký je personální stav Ústavu pro studium totalitních režimů po nástupu Ladislava Kudrny na post ředitele? A jak vzpomíná na kauzu učebnice o moderních dějinách Československa? Poslechněte si celou Osobnost Plus v audiozáznamu v úvodu článku. Moderuje Barbora Tachecí

Barbora Tachecí, fos Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme