„Atentáty tohoto kalibru nejsou v našem geopolitickém prostředí střední a východní Evropy úplně zvykem. U nás byl pouze jeden dokonaný atentát na ústavního činitele a tím byl Alois Rašín, který podlehl zraněním v lednu roku 1923,“ připomíná historik Kudrna.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak atentáty změnily chod moderních dějin? V pořadu Osobnost Plus odpovídá Ladislav Kudrna, historik a ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

I když k atentátům dochází ve svobodných i nesvobodných režimech, tak právě v těch demokratických jsou podle historika paradoxně častější. „Totalitní režimy mají své občany pod daleko vyšší kontrolou,“ podotýká.

Násilné politické útoky přitom mohou změnit běh dějin. Jedním z takových byl atentát na amerického prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho, který se stal v listopadu roku 1963 ve městě Dallas.

„Jeho nástupce Lyndon Baines Johnson byl velice nedůrazný, co se týká zahraniční politiky,“ zmiňuje Kudrna. Kennedy se totiž daleko více angažoval v prostředí jihovýchodní Asie, zejména v jižním Vietnamu, kam Spojené státy posílaly mnoho vojáků.

„Johnson, který toto zdědil, byl velice nerozhodný a výsledkem byla eskalace vietnamské války,“ popisuje historik.

Situace pak postupně eskalovala k politické nestabilitě. „Deset let po Kennedyho zavraždění končí vietnamská válka katastrofou. Spojené státy se stahují z jihovýchodní Asie a země je rozdělená jako nikdy předtím,“ uzavírá Kudrna.

Směřuje Slovensko k autoritářské zemi? Jaký je personální stav Ústavu pro studium totalitních režimů po nástupu Ladislava Kudrny na post ředitele? A jak vzpomíná na kauzu učebnice o moderních dějinách Československa? Poslechněte si celou Osobnost Plus v audiozáznamu v úvodu článku. Moderuje Barbora Tachecí

Barbora Tachecí, fos Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít