Sociolog: Na začátku pandemie šířili dezinformace trollové, na podzim už reální lidé jako Trump
„Dezinformace cílí na lidi, kteří se jimi přejí být zasaženi,“ tvrdí sociolog Václav Štětka. To znamená, že mají tendenci vyhledávat alternativní zdroje informací a těm oficiálním příliš nedůvěřují. „Tito lidé mají obecně nízkou důvěru v instituce, ve stát, v mainstreamová média. Často jsou to ti, co vyznávají různé alternativní životní styly a způsoby života,“ dodává v pořadu Hovory.
Už před nástupem koronaviru tady byla skupina odmítačů očkování a na ně cílí koronavirové dezinformace podle sociologa velmi intenzivně.
Německo je hlavním terčem ruských dezinformací, uvádí zpráva. Roste i vliv stanice napojené na Kreml
Číst článek
„Obecně cílí na lidi, kteří jsou nějakým způsobem nejistí – chtějí jít za hranu viditelných informací a pátrají po příčinách jevů, kterým dost dobře nerozumějí. Nedokážou přijmout vědecká vysvětlení, takže odpovědi hledají někde jinde,“ tvrdí sociolog.
Pokud se chcete dezinformacím vyhnout, je podle sociologa cesta sledovat jen média důvěryhodná. S tím, která to jsou, poradí nejrůznější organizace a webové portály, které pomáhají dezinformační weby identifikovat.
„Problém je, že ti, kteří mají k dezinformacím přirozenou náklonnost, podobné rady a priori odmítají. Vidí všechny ty, kteří se jim snaží udělat jasno, jako součást spiknutí. Takže to jednoduché určitě není,“ připouští Václav Štětka.
Strach a nejistota
Současná doba nejistoty a lockdownů pak podle sociologa výrazně nahrává i šíření nejrůznějších konspiračních teorií, které vystupují do popředí nejvíc na sociálních sítích.
„Pandemie posiluje negativní tendence, které v prostředí sociálních sítí jsou, takže urychluje i šíření dezinformací. K tomu u konzumentů posiluje přesvědčení, že tyto informace jsou pravdivé. Právě proto, že se k nim dostávají v prostředích jejich více či méně uzavřených informačních bublin. Ale stejné jsme pozorovali i mimo pandemii, jen to teď víc vystoupilo na povrch.“
A pokračuje: „Co bych podtrhl: dezinformace teď mají mnohem závažnější sociální dopady než v období mimo pandemii. Právě proto, že se týkají oblasti veřejného zdraví.“
Trollové a Trump
Strach a nejistota, které v době covidu převládají, jsou podle Štětky základním motorem dezinformátorů. „Je zajímavé a jsou na to už i výzkumy, že na začátku pandemie patřily k nejaktivnějším šiřitelům dezinformací takzvané neautentické profily, to znamená boti, trollové, tedy falešné účty. Řada z nich měla původ v Rusku, ale také v Číně, Íránu a dalších státech.“
Trollové pak šířili informace o tom, že koronavirus byl vyroben uměle v laboratoři jako biologická zbraň nebo o vysílačích 5G sítí, které virus rozšiřují.
„To bylo na začátku, ale zajímavé je, jak pandemie postupovala s dalšími vlnami, které přicházely na podzim, tak se ten poměr sil jakoby obrátil. A mezi nejaktivnější šiřitele dezinformací na sítích začali patřit autentické profily často patřící známým osobnostem – ať už politiků, nebo celebrit.“
Štětka zmiňuje i bývalého prezidenta Spojených států Donalda Trumpa. „Řadou komentátorů byl označován za takzvaného superšiřitele dezinformací. A skutečně existují výzkumy, které dokládají, že právě Trumpův účet patřil k těm nejvýznamnějším, které dezinformace šířily,“ dodává.
Proč patří veřejnoprávní média k těm, kterým lidé v pandemii čím dál víc důvěřují? Poslechněte v audiozáznamu pořadu Hovory. Ptal se David Šťáhlavský.
