Bojuje na facebooku proti nenávisti. Teď se rozhodla s anonymními diskutéry sejít osobně
Jsou jich tisíce po celém světě a nelíbí se jim šíření nenávisti či dezinformací. Proto se rozhodli to změnit. Tvrdí o sobě, že chtějí podněcovat debatu na základě faktů, nikoliv nadávek. Spojuje je hashtag, který v jednotlivých jazycích znamená totéž - v češtině #jsmetu, ve švédštině #jagärhär, ve slovenštině #somtu. Jednou z těch, která se pustila do boje proti nenávisti v online diskusích, je Tereza Hronová. A se svým „haterem“ se potkala.
Začalo to ve Švédsku v roce 2016, kde místní novinářka Mina Dennert usoudila, že nenávisti je v online prostředí už přespříliš. I přes výhrůžky smrtí se nevzdala a nyní za ní stojí přes 75 tisíc členů skupiny, která denně komentuje a snaží se vyvrátit dezinformace a nenávist pomocí faktů. Stejná iniciativa nyní funguje i v Česku, kde se do ní zapojilo na 2500 lidí.
„Témata, ve kterých diskutujeme, hýbou společností a jsou hodně emocionálně zatížená.“
Je to práce dobrovolná a ne vždy lehká. „Je nás 13 administrátorů a moderátorů, což jsou nejaktivnější členové. Máte takzvané služby a hlídáte diskuse. Chodíte se koukat, kde se co děje, jestli je někde nenávistná diskuse. V případě, že takovou najdete, dáte vědět ostatním členům a vyzvete je k tomu, aby šli debatovat,“ líčí pro iROZHLAS.cz Tereza Hronová, která je administrátorkou skupiny.
Boj za slušnou debatu
Cílem skupiny je debatovat slušně, aby mezi nenávistí a vulgarismy byly vidět i normální komentáře, díky nimž se lidé nebudu bát vstoupit do debaty ze strachu, že se na ně svalí lavina nadávek, když vyjádří svůj názor.
Nejčastější témata, jež rozdělují společnost a vyvolávají ostrou debatu, jsou migrace, klimatická změna, homosexuálové a rasová otázka.
Tereza se do diskusí na facebooku pouštěla už dříve. „Je to opravdu důležité, protože facebook tvoří nový veřejný prostor pro debatu, formují se tady názory. Proto je důležité do toho vstupovat, aby se zde neobjevovaly jen extrémní názory a nebylo to zkreslené,“ vysvětluje.
Čtou jen titulek
Iniciativa #jsmetu nabízí v Česku oporu 2500 členů, kteří se v diskusi navzájem podpoří a nenechají se odradit výhrůžkami.
Jedním z důvodů, proč se v diskusích tak často objevují nenávist a vulgarismy, je podle nich anonymita, kterou sociální sítě nabízejí - uživatelé se mohou schovávat pod falešnými profily a jsou schopni se vyjadřovat a debatovat tak, jak by se naživo neodvážili.
„Když člověk píše nenávist na internet, často si neuvědomí, že to na druhé straně čte někdo reálný a že se ho to týká. Je to úplně stejné, jako bychom se bavili v hospodě. Možná i horší,“ je přesvědčena Hronová.
Náboje v poště
Hlavním problémem je podle zástupců skupiny #jsmetu fakt, že si spousta uživatelů na sociálních sítích přečte pouze titulek článku a napíšou komentář, aniž by znali celý obsah textu.
3:19
Novinářka pronikla mezi ruské trolly. ‚Souboj s nimi už není možné vyhrát,‘ tvrdí
Číst článek
Nabízí se otázka, proč najednou internetové diskuse dostávají takovou pozornost. Tereza vyjadřuje svoji obavu, že nenávist z internetu může jednoduše přejít do reality. Jako příklad uvádí již zmíněnou Minu Dennert, která pravidelně dostávala výhrůžky smrtí, jež byly mířeny i na její rodinu.
Její otec dostal v poštovní obálce náboje, což je typický symbol mafie a poslední varování před smrtí. Nebere proto nenávist v online prostředí na lehkou váhu.
Najdou se rovněž i lidé, kteří se iniciativu snaží znemožnit. Jde o organizované seskupení lidí, kteří parodují #jsmetu. Používají i stejný hashtag, aby zmátli ostatní komentující a vytvořili chaos ve virtuálním prostředí. Často ve svých vyjádřeních používají hesla spojená s Václavem Havlem, čímž se snaží skupinu zesměšnit.
Tváří v tvář
Tereze Hronová se rozhodla, že se s lidmi, kteří ji na internetu slovně napadli, setká osobně. Postavit se čelem svému „haterovi“ se odhodlala na popud vzniku cyklu dokumentů pro Český rozhlas, jenž se věnuje tématu rozdělené společnosti a jeden z dílů bude právě o debatách na facebooku.
Facebook po výzvě smazal příspěvky italské vládní strany Liga, které podněcovaly k nenávisti
Číst článek
Kontaktovala okolo padesáti uživatelů sociálních sítí, kteří ji nějakým způsobem v komentářích slovně napadli nebo urazili. „Někteří mi odpověděli, že se se mnou setkat nechtějí, protože je pro ně jednodušší bavit se v anonymitě. Jeden pán se zeptal, kolik za to zaplatím. Za čtyři měsíce se mi podařilo najít tři příběhy.“ (popis jednoho setkání najdete přečíst na konci textu)
Tereza říká, že hlavním důvodem, proč se pouští do debat na facebooku a souhlasila s rozhlasovým dokumentem je, aby virtuální komunikace měla stejnou podobu jako ta reálná. „Lidi si neuvědomují, že komunikují s reálnými osobami. Ve skutečnosti by se se mnou takhle nebavili. Virtuální svět umožňuje reagovat rychle bez rozmyslu a bez emocí,“ uzavírá.
Dokument o rozdělené společnosti odvysílá Český rozhlas v září.
‚Měla jsem strach‘
Tereza neskrývá, že měla strach jet za někým, kdo ji slovně napadl. Dokonce ji potom, co souhlasil s rozhovorem na mikrofon, požádal o erotické fotky. „Měla jsem strach, proto jsem jela s dramaturgem, nechtěla jsem se s ním v parku setkat sama, potom co mě vulgárně napadl,“ vysvětluje.
Po třech hodinách čekání dorazil do parku muž okolo čtyřiceti let a představil se jako Ozy. Nechtěl, aby bylo zveřejněno jeho jméno, ačkoliv ho na facebooku má. Na svém profilu dokonce uvádí, že pracuje jako řidič a že vystudoval vysokou školu života.
Tereza vytahuje předem vytištěnou debatu na papíru a ukazuje je ji Ozymu. Diskuse se odehrála pod facebookovým příspěvkem České televize na téma mezinárodního dne Romů, kde Ozy Terezu nazval ženským přirozením.
V parku na lavičce spolu zkoušejí vést stejnou debatu, ovšem teď už se Ozy vyjadřuje úplně jinak. Od romských oslav se společnou konverzací dostanou k politice, evropských dotacích a i když mají oba rozdílné názory, ani jednou nepadne sprosté slovo nebo urážka.
Ke konci rozhovoru se Ozy omluví za svoje předchozí vyjádření na sítích a přiznává, že kdyby se znali, tak by reagoval jinak.
