Index rovnosti mužů a žen: rovné zastoupení nastane za tři generace. Vývoj v Česku patří mezi nejpomalejší
Ženy se dočkají plné rovnosti s muži zhruba za tři generace, pokud proces zlepšování jejich postavení bude pokračovat současným tempem. Uvádí to čtvrteční zpráva Evropského institutu pro genderovou rovnost (EIGE), který představil každoroční index rovnosti žen a mužů. Ve srovnání s loňským rokem se index zlepšil o 0,6 bodu na 68 bodů ze 100. Za posledních deset let vzrostl o 4,9 bodu.
Nejlepšího hodnocení se dočkalo znovu Švédsko a Dánsko, na konci žebříčku jsou Řecko a Maďarsko. Česko je šesté od konce a jeho zlepšení od roku 2010 patří k nejnižším v Evropské unii.
Nejnižší hodnoty index dosahuje na unijní úrovni v přístupu k moci, a to 55 bodů. V Evropské unii muži stále zastávají dvě třetiny míst v parlamentech, vládách či v krajských zastupitelstvech, informuje zpráva.
Sierra Leone chce zavést kvóty na počet žen v parlamentu. Mohly by získat až 30 procent křesel
Číst článek
Další oblast, kde je nerovnost mezi pohlavími podle indexu nadměrně vysoká, je vzdělání. Badatelé například poukazují, že ženy jsou nadprůměrně zastoupené ve školství, v péči o zdraví či v humanitních vědách.
Nejmenší nerovnosti podle indexu panují v přístupu ke zdravotní péči či k financím. Evropský institut pro genderovou rovnost vypracoval letošní zprávu na základě údajů z roku 2019.
Mezi členskými zeměmi jsou výsledky velmi odlišné. Skóre nad 80 bodů dosahuje jen Švédsko, na 75 bodů pak také Dánsko, Nizozemsko, Francie a Finsko. Hodnocení 56 bodů a méně mají čtyři země na konci žebříčku – Slovensko, Rumunsko, Maďarsko a Řecko.
Pomalý růst
Česká republiky s 56,7 bodu je na 22. místě z 27 hodnocených zemí. „Data ukazují, že genderové nerovnosti se české společnosti daří odstraňovat jen velmi pozvolna,“ uvedl ředitel Odboru rovnosti žen a mužů Úřadu vlády České republiky Radan Šafařík.
Nejvyšší soud otevřel Indkám cestu do nejvyšších pater armády. Můžou studovat na vojenské akademii
Číst článek
Spolu s Maďarskem a Polskem patří Česká republika mezi země, kde index ve srovnání s rokem 2010 vzrostl pouze o zhruba jeden bod. Největší pokrok za poslední desetiletí zaznamenaly Lucembursko, Malta, Itálie a Rakousko.
Nejnižšího hodnocení, pouze 28 bodů, Česká republika zaznamenala v přístupu k moci. Zemi penalizuje nízký počet žen v Parlamentu, ve vládě a v krajských zastupitelstvech, ale také ve vedení vědeckých organizací či sportovních svazů.
Česko na posledním místě
Poslední místo v unii Česká republika zaujala při hodnocení přístupu žen k v ekonomickému rozhodování. Nejvyšší hodnocení má v přístupu ke zdravotní péči, kde je také odchylka od unijního hodnocení nejnižší.
Zpráva se letos zaměřila na odlišné dopady epidemie covidu-19 na ženy a muže. Během epidemie se více snížila naděje dožití u mužů než u žen. To je způsobeno například větším výskytem srdečních nemocí či cukrovky u mužů. Právě tyto nemoci výrazně přispívají ke komplikacím při nákaze koronavirem.
Na druhé straně na ženy více dopadly ekonomické a sociální problémy spojené s pandemií. Ženy se také častěji zabývaly neplacenou péčí o nemocné a děti.
