Dvě eura denně na kávu nebo energie. V Nizozemsku zaplatí náklady na práci z domova zaměstnavatelé
Svět se zmítá v krizi a desítky milionů z nás zase hledají sílu na dlouhé období práce z domova. Nad hlavami se přitom vznáší velká otázka: Kdo bude platit za čaj a toaletní papír? Nizozemci v tom mají jasno - bude to váš šéf. A kolik bude platit? V průměru asi dvě eura za den (54 Kč), napsala agentura Reuters.
Částka by měla pokrýt nejen náklady na kávu, čaj a toaletní papír použitý během pracovní doby, ale i za dodatečný plyn, elektřinu a vodu a měla by být i náhradou za opotřebení stolu a židle. Pokrýt by tedy měla náklady na vše, za co by vás ani ve snu nenapadlo platit v kanceláři. „Při výpočtech jsme zohledňovali i to, kolik je v průměrné domácnosti lžiček, takže potom nebylo tak složité určit náklady,“ uvedla Gabrielle Bettonvilleová z finančního institutu NIBUD, která se zabývala náklady spojenými s prací z domova.
Analýza: Pokles produktivity práce je oproti jaru nižší. Firmy se na home office adaptovaly
Číst článek
Takové výpočty se mohou zdát v době, kdy se svět potýká s pandemií, poněkud podružné, podle agentury Reuters jsou ale relevantní vzhledem k tomu, že by krize mohla podle odborníků přinést trvalý pokles množství času stráveného prací v kanceláři.
Nizozemské úřady už začaly výzkum institutu NIBUD uplatňovat a hodlají úředníkům pracujícím z domova nabídnout 363 eur (asi 9900 Kč) jako „covidový bonus“. Počítat by se měl od března, kdy začala celostátní karanténa.
Dvě eura za den jsou samozřejmě počítaná v případě průměrného pracovníka s průměrnými náklady, částka se dá ale přizpůsobit v závislosti na ukazatelích, jako jsou topení, náklady na vodu a kvalita izolace. Nezohledňuje přitom nový nábytek, počítače, telefony a další vybavení, které by podle NIBUD měli zaměstnanci dostat od zaměstnavatelů automaticky, pokud je potřebují k práci.
Nové situaci na pracovním trhu se snaží přizpůsobit i další země, které si jsou vědomy, že mnoho zaměstnanců nemá příliš chuť vracet se na osm hodin do kanceláří, až pandemie pomine.
Nizozemský příklad
Například Španělsko nařídilo zaměstnavatelům, aby zaměstnancům platili za údržbu a vybavení, v Německu se debatuje o zákonu, který by obsahoval práva zaměstnanců pracujících z domova, Francie přijala zákon chránící zaměstnance před nutností odpovídat na e-maily po pracovní době a Británie naznačila, že by mohla zmírnit daňová pravidla u nákupů pracovního vybavení během pandemie. Jen málo zemí ale uvažovalo o práci z domova tak detailně jako Nizozemsko.
‚Je nezbytné, abychom práci na dálku regulovali.‘ Španělsko chce hradit lidem na home office náklady
Číst článek
„Vláda zde šla dobrým příkladem,“ uvedla José Kagerová z největšího nizozemského odborového svazu FNV, který usiluje o kompenzace pro všechny lidi pracující z domova na základě výpočtu institutu NIBUD.
Mnoho členů odborů FNV musí stále chodit do práce, například zaměstnanci výrobce barev AkzoNobel či pivovaru Heineken. Většina zaměstnanců bank, pojišťoven, call center a další ale pracují z domova od března. Zhruba 80 procent nizozemských zaměstnanců má kolektivní pracovní smlouvy.
Banka ABN Amro platí zaměstnancům za vybavení domácích kanceláří, ale otázka běžných nákladů zatím vyřešená není. Její mluvčí Jarco de Swart uvedl, že si banka nemyslí, že by se její zaměstnanci do kanceláří ještě někdy vrátili na déle než tři dny v týdnu.
Dvě strany mince
Jako vždy má mince dvě strany. A šéfové tvrdí, že vyplácet peníze navíc nedává v době, kdy pandemie tvrdě postihla hospodářství, příliš smysl. Mluvčí asociace nizozemských zaměstnavatelů AWVN Jannes van der Velde uvedl, že výpočty institutu NIBUD neberou v potaz výhody, které práce z domova pracovníkům přináší.
2:33
Řada firem nechala od začátku krize zaměstnance doma. Odbory pro ně žádají příspěvky za energie
Číst článek
„K této výzvě odborářů, aby každý dostal kompenzaci, protože si lidé teď dělají vlastní kávu doma, by se dalo poznamenat, že zaměstnanci mají za to k dispozici více volného času,“ řekl van der Velde. Podle něj činí průměrná časová úspora na dojíždění do práce hodinu denně.
Pokud dostanou někteří zaměstnanci kompenzace za náklady spojené s prací z domova, přijdou podle van der Veldeho například o příspěvky na dopravu. „Lidé nebudou všude dostávat zvláštní bonus k platu, určitě ne během ekonomické recese,“ dodal.
I ty firmy a úřady, které se rozhodly svým zaměstnancům pracujícím z domova přispívat na náklady, mluví o hranicích, které to má. Smysl by přece dávalo i proplacení kávovaru, který podporuje produktivitu práce. Podle Jeroena van Velzena z nizozemského ministerstva vnitra, které dodatečné náklady zaměstnancům proplácí případ od případu, tomu tak ale není. „Ne, samozřejmě to má své hranice. Je to omezeno na věci, které potřebujete, abyste mohli vykonávat svou práci,“ uvedl.
