Člověk ve vaší roli influencera na YouTube je vším: je sám sobě oponentem, režisérem, střihačem i hercem. Myslím si, že nejtěžší je oponentura sama sobě. Jak to funguje u vás?
Občas, když si nejsem úplně jistý, nebo když cítím, že od toho mám odstup, mám pár kamarádů a známých, kterým občas posílám texty.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jsem jako AI model, který zestručňuje. Mou superschopností je vstřebat velké množství názorů, říká influencer Karel ‚Kovy‘ Kovář

Testovací jezdci.
Testovací jezdci, přesně tak. Je to v textové formě, protože video už v tu chvíli vidím, ale potřebuji zpětnou vazbu na to, jestli jsem se náhodou neodvrátil úplně někam jinam. Takže to mi občas pomáhá.

A pak samozřejmě, když člověk video vydá, jde o pocit, že si za to nesete zodpovědnost. Takže když tam seknete chybu nebo když vás publikum opraví a máte pocit, že jste sáhli vedle, tak si myslím, že není vůbec ostuda umět chybu přiznat a popsat ji.

Upravil jste někdy něco?
Vyndat, vystřihnout a vrátit na místo video nejde. Když už video vydáte, je to pevně dané.

I když jste autor, vy to nemůžete vzít zpátky? Znamená to, že to, co jde na Instagramu, nejde na YouTube?
Přesně tak. Na YouTube můžete upravit textový popisek pod videem, ale nemůžete upravit video samotné. Respektive ano, když je nějaký problém s autorskými právy. Většinou potom připínám komentář, kde některé věci upřesňuji. A jsem rád, že pod spoustou videí, i když jsou kontroverznějšího charakteru – což politika je – se vždy rozjede velmi zajímavá debata. Mám kultivované publikum, což je fajn vidět.

A ohledně toho videa k Oválné pracovně.
Ono to nebude jen k Oválné pracovně a posledním osmi týdnům, což je taková horská dráha. Ona je to celé strategie, Flood the Zone se to jmenuje. Steve Bannon to popsal jako snahu zaplavit a zahltit opozici a média.

Díváte se na to jako na hru? Už nejsme jen občané Česka, jsme globální občané této planety, všechno se nás týká. Jak to vnímáte?
Já to vnímám tak, že se snažím hledat své místo ve světě: co já můžu udělat pro to, abych k něčemu přispěl, třeba k zájmu nebo k lepšímu zorientování mého publika v dané situaci. Protože ono je to skutečně zahlcující.

Takže já svoji roli beru jako někoho, kdo do sebe naleje spoustu informací a snaží se z toho vycizelovat to nejdůležitější. Dát lidem takovou vstupenku do tématu, které třeba vůbec neznají, takže když se s ním v budoucnu potkají, tak o něm už něco málo budou vědět.

Spoléhám na intuici

Ještě bych se vrátila k tomu, co děláte. To, že jste sám sobě oponentem, je samozřejmě důležitá věc. Jak se pro svůj byznys rozhodujete, co budete dělat: co opravdu chcete dělat vy a co po vás chtějí ostatní, aby to mělo nějakou rovnováhu?
Hrozně rád bych odprezentoval nějaký recept, nebo na to vůbec nemyslel. Vlastně na to ani moc nemyslím.

Vy se nedíváte, kolik vám dávají čísla na Instagramu, kolik vám dělá YouTube?
Na to se nelze nedívat. To by bylo, jako kdyby se doktor nekoukal na to, kolik vyléčil pacientů a pacientek. To jsou empirická data, která vám platforma dává.

Ale je zrádné se na to upnout příliš, protože pak máte pocit, že vás definují čísla, velikost sledovanosti, ale ta vůbec nevypovídá o kvalitě tvorby nebo o tom, jestli se náhodou nevěnujete okrajovému tématu. Je jasné, že pak nebudete mít taková čísla. V tomto hodně dávám na intuici, když nemůžu najít téma.

Velmi poctivě jsem studovala váš YouTube a hlavně váš Instagram. A říkala jsem si: jsou témata, která obsahují závažnější sdělení a tam je nízký počet tisíc. A pak jsou tam věci jako: Kovy stojí v rozevláté košili někde v New Yorku a říká, že bude kandidovat na starostu – a najednou 40 tisíc. Jak se vás to osobně dotýká, když ten nástroj používáte na to, abyste spíš něco řekl, než abyste ukázal zelenou košili v New Yorku?
Myslím, že to je kombinace. Samozřejmě hledáte na každé síti trochu jiný jazyk. Instagram je více útržkový, krátký a nemůžete počítat s tím, že tam publikum bude vnímat 20 minut jako na YouTube.

Někdo působí na TikToku, tam je to úplně divoká jízda, kdy vám jedno video může udělat několik milionů zhlédnutí, jiné má několik stovek zhlédnutí. Tam nejde moc předvídat.

Takže je nutné se naučit jazyk každé sítě a nebrat to tak, že můžete jednu věc vydat na čtyři různé platformy a že to bude fungovat, protože každá funguje jinak.

Myslím, že jsem během let hledal určitý jazyk. Mám podcast, který je pro mě velmi osobní, pak mám Instagram, který je víc obrazový a mám tam víc placených partnerství. A pak je tu YouTube, kde otevírám témata s tím, že vím, že můžou mít pět minut, ale můžou mít i 35 minut a publikum to zpravidla ukouká.

Jak se Karel Kovář potýká s množstvím deepfake videí? A kolik osobitosti může influencer vnést do moderování Českého lva? Poslechněte si celý rozhovor v audiozáznamu výše.

Lucie Výborná, Jakub Krahulec Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít