Pomlázka má být z čerstvých proutků, vysvětluje etnografka. Podívejte se, jak ji uplést
České Velikonoce charakterizuje živá tradice pomlázky. Je známá z pramenů od středověku a má víc podob. Jiná je na venkově, jiná ve městech a liší se i od západu na východ. V Evropě je takzvaná mrskačka raritou, mají ji nejspíše jenom Češi a Slováci.
„V lidovém prostředí se tvrdí, že pomlázka je od slova pomladit a že když dostaneme výprask zelenou větvičkou, tak bychom potom měli být celý rok až do dalších velikonočních pomlázek svěží,“ řekla Radiožurnálu historička Valburga Vavřinová.
„Síla toho, abychom skutečně byly zdravé a krásné, se musí přenést z čerstvých proutků,“ doplnila etnografka Ilona Vojancová, proč kupovaná pomlázka není to pravé.
Původně se lidé vypláceli navzájem. Hospodář začal u své manželky a dětí a potom se to obrátilo, takže žena vymrskala hospodáře.
Někde se za děvčaty nechodí s pomlázkou, ale polévá se vodou. Na rozdíl od pomlázky má velikonoční 'oblevačka' omezený lokální výskyt. Soustřeďuje se na severovýchodní Moravě, místy na Valašsku, více na Lašsku a také ve Slezsku.
Kraslice
Odměnou koledníkům jsou všude hlavně vejce, symbol života. Součástí tradic je tak i zdobení kraslic.
„Dá se říct, že Čechy a hlavně Morava a Slovensko jsou křižovatkou tolika druhů a typů různých zdobení kraslic, že to nemá nikde ve světě obdoby,“ říká etnograf Dalibor Hobl.
Nejstarší nalezená zdobená kraslice je podle vědců stará neuvěřitelných 2300 let.
