‚Je-li to kopyto, platí to‘ pro mě bylo šokující, vzpomíná Aneta Kostka. Bádá nad původy slov a rčení
Moderátorka a influencerka Aneta Kostka ve svých krátkých videích na sítích vysvětluje původ slov a rčení. Poté dostala nabídku sepsat na základě získaných informací knihu a vyšla její publikace Co to meleš. Je podle ní jedním z úkolů influencerů i vzdělávat? „Bojím se, že ne,“ směje se. „Ale bylo by skvělé, kdyby to tak bylo,“ dodává. Nejen o tom, jak vzniklo úsloví „nedělej Zagorku“, si Aneta Kostka povídala s Janem Pokorným.
Aneto, kdy jste zjistila, že to „je-li to kopyto“ nesouvisí se zabijačkovou lahůdkou?
Je to asi podle mě rok a půl zpátky, kdy jsem si na to vzpomněla. Zahlédla jsem to, mám pocit, možná ještě na twitteru, což bude tím pádem déle. Někdo to tam napsal a vysvětlil, že to je úplně jinak. Mně to přišlo šokující. Říkám: Tak to je zajímavé, to si musím uložit! A pak jsem si na to vzpomněla a na základě toho jsem natočila video.
Video vydám, jen když jsem si jistá a informaci mám ověřenou. Stane se, že to někdo zná jinak a chce se mnou diskutovat, popisuje Aneta Kostka
Takže taky jste si myslela do poslední chvíle – než jste toto zjistila – že je-li to kopyto, platí to se skládá z jelita – jako z té uzenářské pochoutky, kopyta – tedy co mají zvířata, zejména koně, a platí to potom, že to platí, že takto jsme se vsadili... Jak to tedy vzniklo?
Jestli si to pamatuji správně, tak to souvisí s ďábelskou úmluvou, jako čertovo kopyto.
Když to je kopyto, to znamená čertovo...
...tak to platí, je to smlouva s ďáblem a už je nevratná. To byl ten původ, který jsem nečekala. Byla jsem šokovaná, že to přece není to jídlo. Ale když se člověk zamyslel potom nad tím jelitem, tak si říkal, proč by tam vlastně bylo jelito? Aby jelito potvrzovalo slib, jako ta klobása, to nedává smysl.
Dnes je z toho knížka, řekl bych, asi už úspěšná. Jaké to je, přejít z toho influencerského světa, světa videí zejména, k papíru? K něčemu tak tradičnímu, tištěnému, hmatatelnému, nevirtuálnímu.
Je to moc hezký pocit. Já jsem do poslední chvíle nevěřila tomu, že se to stalo, že opravdu existuje kniha, protože by mě to nikdy nenapadlo do doby, než přišla ta nabídka, ten nápad. Takže jsem měla hroznou radost. A teď, když jsem viděla, že to existuje, je to hezký pocit. Člověk má takový ten pocit, že něco tady teda zůstává nadobro.
Potřebujeme pravidla pro influencery. Je na čase to brát vážně, apeluje digitální antropoložka
Číst článek
Tak vezměme si tedy název té knížky a pojďme ho vysvětlit. Co to meleš – to je nějaký mlynářský termín?
Co to meleš – tak to je dobrá otázka, protože to jediné nemám podle mě vysvětlené. Když jsme přemýšleli nad tím, jak by se to mělo jmenovat, cíl byl, aby to upoutalo trošku pozornost a bylo to malinko provokativní.
Takže pokud si někdo přečte „Co to meleš“, tak to v něm má vyvolat otázku, o co jde, co teda bude vevnitř? Proč se mě ta holka na obrázku ptá, co to melu a co si to vlastně dovoluje?!
Ono je to těžké teď, když máte tu propagační tour kolem vaší knížky, čelit otázkám „A vysvětli nám ještě, jak vzniklo toto? Jak vzniklo toto?“, protože na to musíte mít poznámky, nějaké podklady. Ale já jsem si řekl, že to zkusím: Nedělej Zagorku. Vy víte, jak to vzniklo?
To si zrovna pamatuju. Je to z filmu Trhák, kde Hana Zagorová hrála roli, ve které měla za úkol být taková nedobytná žena. Dobýval ji nějaký muž a ona dělala drahoty a tvářila se, že prostě ne, že to nejde.
A tak se to zajelo, ta role byla tak legendární, že díky tomu vzniklo „nedělej Zagorku“, což je super a je hezké, jak se to ujalo. Nikdo se nezamyslí nad tím, proč to vlastně říkáme. Pak to má takový v podstatě jednoduchý původ.
25:59
Jak učit češtinu? Přes kritické myšlení nad textem a nácvik plynulého mluveného projevu, míní odbornice
Číst článek
Úsloví, která vysvětlujete nebo jejichž původ ukazujete, máte je zkonzultované s experty, nebo si to jen zadáte do vyhledávačů?
Asi bych řekla tu druhou část, že jsem vždycky projela co nejvíc zdrojů. Doma jsem měla i takový malý etymologický slovníček. A tak jsem různě míchala informace a vždycky jsem potřebovala vědět, že aspoň třeba šestkrát se mi potvrdí, že je to pravda.
A když jsem si nebyla jistá nebo zdrojů nebyl dostatek, tak jsem to radši nedělala, protože jsem chtěla, aby když vydám video, že si za tím můžu stát. Protože se stane, že třeba někdo to zná jinak, chce se mnou diskutovat, že toto zná od dětství takto. A já jsem potřebovala vědět, že když už se třeba pustíme do konfrontace, že mám informaci ověřenou.
„Máte máslo na hlavě“, umíte to vysvětlit?
Je to z 15. století. Ve Francii se na trzích prodávalo máslo, a když někdo přišel na to, že někdo šidí, třeba nějaká trhovkyně, tak ji ztrestali tím, že ji postavili na pranýř, dali jí máslo na hlavu a na sluníčku se postupně na hlavě rozpustilo. Byla to taková ostuda, zároveň i výstraha pro ostatní, že to nemají dělat. Od té doby se říká, že mají máslo na hlavě, že mají průšvih.
Jak vznikl název města Brna a co má společného se čtvrtí v Paříži? Tzv. razítkem či podpisem za každým videem Anety Kostky je výkřik. Jak vznikl a proč je součástí každého videa? A o čem je podcast Komfortní zóna? Poslechněte si celý rozhovor.
