„Když nemáte rozvinuté kritické čtení historické kultury, tak si myslíte, že ta stavebnice propaguje holokaust. To vůbec není pravda,“ říká spoluautor učebnice.
Sága jménem „vládní škrty“ pokračuje. Ani za tři roky fungování nedokázala Fialova vláda vymyslet jiný recept na problémy s rozpočtem, než je osekávání veřejných výdajů.
Zhruba 80 procent afghánských dívek a žen ve školním věku nemá přístup ke vzdělání. Ve velké míře za to mohou restrikce vydané vládou islamistického hnutí Tálibán.
Nastala chvíle pravdy, kdy se státu a Fialově vládě vymstí dlouhodobě pokrytecký přístup ke vzdělávání – verbálně je to stále priorita, ale úsilím a především finančně celé roky jen páté kolo u vozu.
Resort chce odklady zredukovat. Navrhl proto čtyři možnosti, jak toho docílit. Podle organizace EDUin všechny počítají například se zrušením známkování v první, druhé a třetí třídě.
Lepší výsledky měli žáci, kteří považují texty čtené ve škole za zajímavé. Texty, které čtou děti ve školách, jsou podle většiny žáků ale zajímavé jen občas.
Více než polovina Čechů a Češek, 63 procent, se programově snaží nesledovat zpravodajství, působí na ně depresivně. „Je to téměř neřešitelný problém pro zpravodajství,“ soudí sociolog médií Volek.
Na začátku příštího týdne by měli mít všichni žáci pozvánky k přijímacím zkouškám na střední školy. Ředitelé finišují s jejich rozesíláním poštou nebo přes elektronický sytém DiPSy.
Ředitel školy v pražském Karlíně chce zakročit proti takzvané spádové turistice. Někteří rodiče totiž účelově mění dětem trvalé bydliště, aby je dostali do spádové oblasti vybrané školy.
Islamistické hnutí Tálibán již dříve sdělilo, že pro vyšší vzdělávání dívek je zapotřebí vytvořit určité podmínky. V tomto ohledu ale nebyl zaznamenán žádný pokrok, podotkla agentura AP.
Praha 3 považuje školu za segregovanou a chce vyučování přeměnit na alternativní formu vzdělávání. Podle pedagogů se ale děti a jejcih rodiče do nového systému nebudou schopní zapojit.
V Česku je nejhorší situace na severu republiky. Podle Učitelských listů ukončilo v Ústeckém a Karlovarském kraji, „vzdělání předčasně každé šesté dítě“.
Ukrajinským studentům část nákladů pokryje grant. 22 milionů poskytlo Česko, dalších 10 milionů Spojené státy americké. Část nákladů si ale budoucí piloti civilních letadel hradí sami.
Připravovaná reforma vzdělávání na základních školách má do výuky vnést téma duševního vzdělávání. Učitelé by se měli více zaměřit na empatii a emoční vzdělávání žáků. Reforma má platit od září 2027.
Původní návrh rozpočtu měl ohrozit asi 17 tisíc z celkem 80 tisíc pozic. Ministr Mikuláš Bek (STAN) ale tento týden oznámil, že jich bude míň. Rušit by se podle něj mělo maximálně 8 tisíc pozic.
Rodiče a žáci v Česku vyhlíží pondělní stávku ve školách. Odbory očekávají, že půjde o jednu z největších takových akcí od roku 1990. Ve středu uplyne lhůta, dokdy musí mít ředitelé o stávce jasno.
„Víme, že na Krnovsku máme pořád velké množství rodin, kde děti žijí v sociálně znevýhodněných podmínkách, a přesto jejich školní výsledky jsou výrazně lepší než v jiných regionech,“ říká starosta.
Březová na Uherskohradišťsku přijde o miliony korun. A změna se nejvíc dotkne tamní základní školy, která už téměř deset let nabízí žákům individuální výuku.
„Chybí lidi, kteří by prováděli žáky teorií i praxí. Ale jak bychom je mohli mít, když mladého inženýra musíte zaplatit. Učitelské platy v Polsku jsou vtip,“ uvedl učitel Gerard na pátečním protestu.
„Pro někoho je jeden kroužek moc a pro někoho tři kroužky málo. Záleží to na každém dítěti, je to individuální,“ říká předseda Sdružení pracovníků domů dětí a mládeže, Libor Bezděk.
„Demografická křivka, která letos tolik působila při přijímání na střední školy, bude za čtyři roky na vysokých školách," varuje rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková.
Zájem o zahraniční studijní pobyty se vrací na předcovidovou úroveň. A to i přes rostoucí ceny. V průměru si lidé za své pobyty v zahraničí připlatí ve srovnání s loňským rokem zhruba deset procent.
„Naše zpoždění se už začíná jasně ukazovat na číslech. Zaostáváme za Polskem, projevuje se to v pomalém dohánění předcovidové ekonomické výkonnosti,” upozorňuje Špicar.
Nejvíce romských vyloučených lokalit se nachází v severních Čechách, zde je i nejpatrnější rozdíl ve vzdělání. Patrik Banga právě ve vzdělání vidí největší potenciál v začlenění Romů do společnosti.
Novinku do Berounského Muzea zavedl kantor, geolog a muzejní edukátor Pavel Bokr, který se s hrou seznámil během covidové distanční výuky. Hra ho zaujala, a proto se rozhodl jejího prostředí využít.
Že má Česko systémový problém s rasismem vůči romské menšině, je fakt, za který jsme coby země dlouhodobě kritizováni z mnoha evropských i lidskoprávních organizací.