Z průzkumů totiž vyplývá, že problémem mladých lidí není to, že by nevěřili ve změnu klimatu. Ale frustrace z toho, že s ní nedokážou nic udělat, popisuje Martin Kříž z projektu Učím o klimatu.
„Vzdělávání je jednou ze služeb nejčastěji narušovaných klimatickými riziky. Přesto je to oblast často opomíjená navzdory její roli v přípravě dětí na přizpůsobení se změně klimatu,“ řekla Russellová.
V souvislosti s novelou vysokoškolského zákona Konvalinka upozorňuje na problematiku doktorandů. Dosud mohly školy přijmout v podstatě kohokoli a dostat na něj peníze.
Nové učební plány přináší například i zavedení povinného druhého cizího jazyka od sedmé třídy. Veřejnosti představí ministerstvo dokumenty 14. ledna, uvedlo.
„Musíme udělat větší prostor pro dovednosti, umět data vyhledávat a zpracovávat,“ podotýká v pořadu Řečí peněz na Plusu ekonom Daniel Münich z think-tanku IDEA při institutu CERGE-EI.
„Rodič se musí postavit do pozice průvodce dítěte. Úplně nejlepší pak je, když k tomu přistoupí jako k nepopsanému papíru. Jako by své dítě viděl úplně poprvé v životě,“ doporučuje koučka.
„Když nemáte rozvinuté kritické čtení historické kultury, tak si myslíte, že ta stavebnice propaguje holokaust. To vůbec není pravda,“ říká spoluautor učebnice.
Sága jménem „vládní škrty“ pokračuje. Ani za tři roky fungování nedokázala Fialova vláda vymyslet jiný recept na problémy s rozpočtem, než je osekávání veřejných výdajů.
Zhruba 80 procent afghánských dívek a žen ve školním věku nemá přístup ke vzdělání. Ve velké míře za to mohou restrikce vydané vládou islamistického hnutí Tálibán.
Nastala chvíle pravdy, kdy se státu a Fialově vládě vymstí dlouhodobě pokrytecký přístup ke vzdělávání – verbálně je to stále priorita, ale úsilím a především finančně celé roky jen páté kolo u vozu.
Resort chce odklady zredukovat. Navrhl proto čtyři možnosti, jak toho docílit. Podle organizace EDUin všechny počítají například se zrušením známkování v první, druhé a třetí třídě.
Lepší výsledky měli žáci, kteří považují texty čtené ve škole za zajímavé. Texty, které čtou děti ve školách, jsou podle většiny žáků ale zajímavé jen občas.
Více než polovina Čechů a Češek, 63 procent, se programově snaží nesledovat zpravodajství, působí na ně depresivně. „Je to téměř neřešitelný problém pro zpravodajství,“ soudí sociolog médií Volek.
Na začátku příštího týdne by měli mít všichni žáci pozvánky k přijímacím zkouškám na střední školy. Ředitelé finišují s jejich rozesíláním poštou nebo přes elektronický sytém DiPSy.
Ředitel školy v pražském Karlíně chce zakročit proti takzvané spádové turistice. Někteří rodiče totiž účelově mění dětem trvalé bydliště, aby je dostali do spádové oblasti vybrané školy.
Islamistické hnutí Tálibán již dříve sdělilo, že pro vyšší vzdělávání dívek je zapotřebí vytvořit určité podmínky. V tomto ohledu ale nebyl zaznamenán žádný pokrok, podotkla agentura AP.
Praha 3 považuje školu za segregovanou a chce vyučování přeměnit na alternativní formu vzdělávání. Podle pedagogů se ale děti a jejcih rodiče do nového systému nebudou schopní zapojit.
V Česku je nejhorší situace na severu republiky. Podle Učitelských listů ukončilo v Ústeckém a Karlovarském kraji, „vzdělání předčasně každé šesté dítě“.
Ukrajinským studentům část nákladů pokryje grant. 22 milionů poskytlo Česko, dalších 10 milionů Spojené státy americké. Část nákladů si ale budoucí piloti civilních letadel hradí sami.
Připravovaná reforma vzdělávání na základních školách má do výuky vnést téma duševního vzdělávání. Učitelé by se měli více zaměřit na empatii a emoční vzdělávání žáků. Reforma má platit od září 2027.
Původní návrh rozpočtu měl ohrozit asi 17 tisíc z celkem 80 tisíc pozic. Ministr Mikuláš Bek (STAN) ale tento týden oznámil, že jich bude míň. Rušit by se podle něj mělo maximálně 8 tisíc pozic.
Rodiče a žáci v Česku vyhlíží pondělní stávku ve školách. Odbory očekávají, že půjde o jednu z největších takových akcí od roku 1990. Ve středu uplyne lhůta, dokdy musí mít ředitelé o stávce jasno.
„Víme, že na Krnovsku máme pořád velké množství rodin, kde děti žijí v sociálně znevýhodněných podmínkách, a přesto jejich školní výsledky jsou výrazně lepší než v jiných regionech,“ říká starosta.