V Česku je málo center duševního zdraví, chybí mimo jiné odborný personál, zdůrazňují kontroloři
V Česku je málo center duševního zdraví, chybí dostatečný počet zejména zdravotnických specialistů a není ani zajištěno udržitelné financování sociální péče v centrech. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu, který kontroloval evropské dotace určené právě na vznik a pilotní provoz těchto center v Česku.
Z plánovaných 100 center byla koncem loňského roku v provozu necelá třetina, uvedli kontroloři. Prověřována byla ministerstva zdravotnictví a práce a sociálních věcí. Obě se ohradila, že kontrolováno bylo období let 2019 až 2022.
Obě ministerstva podle kontrolorů nesplnila řadu úkolů uložených vládou a neučinila všechny potřebné kroky ke stabilnímu ukotvení a rozvoji sítě center duševního zdraví.
„Nedostatek odborného personálu, nezajištění udržitelného financování sociální péče v centrech a nedostatky v právních předpisech ohrožují provoz již existujících center a působí jako vážná překážka pro vznik nových,“ uvedl Nejvyšší kontrolní úřad.
29 ze 100
32:15
Introverti se vidí příliš kriticky. Cesta k sebevědomí je uvědomit si své silné stránky, radí terapeutka
Číst článek
Kontrola ukázala, že ačkoliv peníze byly vynaloženy účelně, nebyl splněn cíl vybudovat do roku 2023 síť 100 center duševního zdraví. Díky dotaci ve výši 407 milionů korun vzniklo 29 center duševního zdraví.
Podle kontrolorů není vznik sítě 100 center duševního zdraví, která by pokryla celé území Česka, reálný ani v posunutém termínu do roku 2030.
Pro vznik nových center, ale i celkově v oblasti péče o duševní zdraví dosud chybí v Česku stále více než polovina potřebných specialistů, zejména psychiatrů a psychiatrických sester.
Ministerstvo zdravotnictví podle kontrolorů nečinilo v této věci dostatečné kroky, například v letech 2021 a 2023 vůbec nepodpořilo dotacemi na rezidenční místa specializační vzdělávání lékařů v oboru psychiatrie.
Reakce ministerstev
Ministerstvo zdravotnictví si problémy uvědomuje. „Tu zprávu bereme na vědomí. Respektujeme ji. Časový úsek se týkal především minulé vlády, ale tu otázku zajištění personálu vnímáme a aktivně ji řešíme. Věřím, že v budoucnu bude vše v pořádku,“ uvedl pro Radiožurnál mluvčí resortu Ondřej Jakob.
Zmínil, že pro letošní rok bylo vypsáno 50 rezidenčních míst pro podporu vzdělávání zdravotnických profesionálů v oblasti duševního zdraví.
Ani šest let po vzniku prvních center duševního zdraví není podle kontrolorů zajištěno financování jejich sociální části. Podle ministerstva zdravotnictví se ale financování center duševního zdraví významně posunulo.
Duševní zdraví mladých je čím dál horší. Chybí prevence i odborná pomoc, upozorňují psychiatři
Číst článek
„Od roku 2025 budou zdravotní výkony poskytované v CDZ součástí seznamu zdravotních výkonů a budou hrazeny hodnotou bodu dle úhradové vyhlášky. Skončila tedy pilotní fáze a služby CDZ budou standardní součástí úhradových mechanismů stejně jako ostatní zdravotní služby,“ uvedl resort. Významná podpora péče o duševní zdraví pokračuje podle ministerstva i nadále z fondů EU.
Ministerstvo práce se závěry kontrolorů nesouhlasí. „Předně je klíčové, že kontrolováno bylo období 2019 až 2022. Od té doby došlo k zásadním posunům,“ sdělil mluvčí resortu Jakub Augusta. Připomněl, že pro rok 2023 na podporu rozvoje služeb v reformě péče o duševní zdraví ministerstvo vyjednalo ze státního rozpočtu půl miliardy korun, stejná částka byla i letos a pro příští rok bude celková částka na financování sociálních služeb navýšena.
Právě na podporu rozvoje služeb v reformě péče o duševní zdraví je určeno 725 milionů korun. „MPSV tedy v posledních letech zajistilo dostatek financí na celou škálu služeb v oblasti péče o duševní zdraví, a to i na další období. Za dostupnost sociálních služeb na svém území pak zodpovídají jednotlivé kraje,“ podotkl.
Zájem roste
Zájem o služby center přitom podle Nejvyššího kontrolního úřadu roste, což potvrzuje stoupající počet klientů. Zatímco v roce 2018, tedy v prvním roce své existence, měla centra duševního zdraví v Česku 302 unikátních klientů, v pátém roce už to bylo 6257 klientů.
Počet dlouhodobě hospitalizovaných psychiatrických pacientů klesl z téměř 30 300 v roce 2018 na 25 300 v roce 2022. „Služby v přirozeném prostředí jsou však i nadále dostupné jen části lidí s duševním onemocněním, kterých v Česku stále přibývá,“ uzavřel kontrolorů.
To, že by lidé se závažným duševním onemocněním měli mít šanci léčit se ve svém přirozeném prostředí namísto dlouhodobého pobytu v psychiatrických léčebnách, je jednou z trvalých vládních priorit. K přenesení těžiště psychiatrické péče do komunity mají přispívat právě i centra duševního zdraví.
