Nízký plat a práce i 20 hodin v kuse. V Británii je moderní otroctví závažný problém, říká gerontoložka

Nedostatek kvalifikované pracovní síly nahrává rozvoji moderního otroctví. Jenom ve Velké Británii se počet zneužívaných lidí v pečovatelských službách oproti loňskému roku zdvojnásobil. Dopouštějí se toho i pracovní agentry. „I kdyby to bylo individuální zneužívání, je to prostě kriminální čin. V Británii je to velmi závažný a rozšířený problém, proti kterému se vláda snaží bojovat i pomocí legislativy,“ upozorňuje gerontoložka Iva Holmerová.

Londýn/Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

pečovatelská služba (ilustrační foto)

pečovatelská služba (ilustrační foto) | Zdroj: Shutterstock

„Moderní otroctví ve Velké Británii je závažný problém, protože se týká velkého počtu lidí, kteří tam přicházejí za prací. Jedná se o sektor zdravotní a sociální. Pracovníci jsou velmi špatně placení a není výjimkou, že pracují i dvacet hodin denně bez jakéhokoli volna,“ popisuje gerontoložka Iva Holmerová v pořadu Jak to vidí... na Dvojce.

Přehrát

00:00 / 00:00

Host: gerontoložka Iva Holmerová. Moderuje Zita Senková

Podle zprávy BBC, která na problém nedávno znovu upozornila, nebezpečí nehrozí ale jenom lidem ze strany rodin, které zaměstnávají jednotlivce v péči o své blízké.

Zahraniční pracovníky velmi často zneužívají i agentury, které jim práci zprostředkovávají. Jedná se tedy až o systémové zneužívání.

„I kdyby to bylo individuální zneužívání, je to prostě kriminální čin. Ale právě v Británii je rozšířený problém, proti kterému se vláda snaží bojovat i pomocí legislativy,“ doplňuje Holmerová.

3:51

Minimální důstojná mzda opět vrací úder. V Česku se skutečně nežije nad poměry

Číst článek

Vážná je ale podle ní situace i v celé Evropě. „Dříve se hovořilo jen o odlivu mozků, kdy vzdělaní lidé odcházeli do bohatších zemí. Nyní se hovoří o odlivu pečujících. Z jihovýchodu se tito lidé přesouvají na západ a na severozápad a jsou velmi křehcí a zranitelní, proto je velmi důležité o tom mluvit.“

Sociální služby v Česku

V Česku byl před dekádou uzákoněn příspěvek na péči pro lidi, kteří ho potřebují. 

„Příspěvek je vyplácen jim, což je obrovský pokrok zejména u lidí se zdravotním postižením a u těch, kteří nemají mentální postižení nebo demenci. U starších pacientů, kteří jsou nesoběstační, to ale představuje problém. Určitě by tedy bylo dobré zajistit lepší sociální práci, lepší organizaci. V principu je ale tento zákon dobrým východiskem pro zajištění sociálních služeb,“ vysvětluje Holmerová.

3:36

V Česku chybí pečovatelé, v létě je situace horší. Zájemce odrazuje cestování i nestálá pracovní doba

Číst článek

V porovnání třeba s Velkou Británií jsou na pečovatele a pečovatelky v Česku kladeny vyšší nároky. V principu jsou definovány dva typy pracovníků. První mají pouze základní vzdělání, měli by si ale doplnit alespoň stopadesátihodinový kurz.

„Zdá se to nedostatečné, ale třeba v Británii nemají ani takovýto základ,“ srovnává gerontoložka.

Kvalifikovanějším členem týmu sociálních služeb jsou sociální pracovníci, kteří mají vysokoškolské vzdělání.

„Resort sociálních služeb zaměstnává ale také zdravotnické pracovníky, o čemž se teď vede veliká diskuse. Protože se ukazuje, že do pobytových služeb přicházejí lidé s komplikovanou zdravotní problematikou. Zajistit jim tedy lepší úroveň zdravotní péče je nutnost. Čili je to otázka spolupráce zdravotnických pracovníků, sester, ergoterapeutů, fyzioterapeutů, samozřejmě ve spolupráci s lékaři,“ uzavírá Iva Holmerová.

Vladimír Kroc, opa Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme