Česká lékařská komora o zdravotnické odbory dál odmítají, aby na zaručenou výši odměny dosáhli zdravotníci jen v případě, že odpracují v průměru 8 přesčasových hodin týdně.
Polská společnost je podle ministryně práce a sociálních věcí jednou z nejvíce udřených v Evropě. Zkrácení pracovního týdne by podle ní prospělo nejen zaměstnancům, ale i zaměstnavatelům.
Novinářka a filmová dokumentaristka Apolena Rychlíková natočila film Hranice Evropy. V něm společně s novinářkou Sašou Uhlovou prozkoumávají pracovní podmínky lidí ze střední Evropy na Západě.
Zdravotnické odbory a Česká lékařská komora ministrovi představily společné požadavky, mezi nimiž bylo i zrušení nového paragrafu zákoníku práce, který se týká přesčasové práce.
„Pokud to nastane, povede to pravděpodobně k velmi výraznému omezení zdravotní péče,“ upozorňuje předseda sekce mladých lékařů České lékařské komory Jan Přáda.
Lidé, kteří pracují na dohody, by mohli mít nově v práci víc bonusů. Nejspíš budou mít nárok na dovolenou nebo na příplatky za práci o víkendu a ve svátek.
„Dříve se hovořilo jen o odlivu mozků. Nyní se hovoří o odlivu pečujících. Z jihovýchodu se tito lidé přesouvají na západ a na severozápad a jsou velmi křehcí a zranitelní,“ varuje Iva Holmerová.
„Máme obrovsky nízkou nezaměstnanost, takže každý člověk, který je schopný přijít včas do práce a nepije, tak ho rádi vezmeme,“ říká Vít Jásek z Unie zaměstnavatelských svazů.
Zaměstnavatel může toto nařízení plnit různě, například odběrem výrobků nebo služeb od společností, které zaměstnávají více než padesát procent osob se zdravotním postižením.
S pochopením menopauzy přichází i vhodnější podmínky. Proškolují se zaměstnanci, manažeři, aby vůbec věděli, čím si žena prochází a mohli k tomu přistupovat s dostatečným pochopením a empatií.
Nejnovější zpráva uvádí, že v Huelvě jsou vytvářeny podmínky pro nucenou práci. Vládní program totiž smluvně váže pracovníka k zaměstnavateli a ke změně místa člověk potřebuje povolení od úřadů.
Lepší rovnováhu mezi prací a životem by chtělo 80 procent českých žen. Uvedli to personalisté, podle kterých covidová pandemie zpomalila rovnocennost žen a mužů.
Stávková pohotovost platí od 20. ledna. Pro Arrivu ve třech krajích s pohotovostí pracuje několik set řidičů. Zaměstnanci společnosti Arriva Morava si stěžují na zhoršení pracovních podmínek.
Za lepší pracovní podmínky, na které si zaměstnanci jedné z největších globálních firem dlouhodobě stěžují, hodlají pracovníci stávkovat ve více než 20 zemích světa.
Vytvoření pracovní skupiny, která by řešila přetěžování zaměstnanců a nevyhovující pracovní podmínky na poštách, slíbil Knap po jednání s odboráři na začátku září.
Práce z domova navíc klade zvýšené nároky na zodpovědnost zaměstnanců a velkým problémem je i oddělování práce a osobního života – málokdo doma najde dostatečný klid na práci.
Špatné podmínky hostujících asijských dělníků, kteří ve Spojených arabských emirátech pracují, jsou častým terčem kritiky ze zahraničí. Mezinárodní charakter Expa vytvořil tlak na jejich zlepšení.
Třeba Česká spořitelna podle mluvčího identifikuje větší počet klientů, kteří se do jejích poboček přichází ochladit, ČSOB pak vychází zaměstnancům vstříc volnějším a vice neformálním oblečením.
V Česku se stále nedaří zajistit rovné podmínky pro ženy a muže. Přetrvává malé zastoupení žen v politice, v průměru pětinový rozdíl v odměňování či nízká zaměstnanost matek malých dětí.
Pracoviště může zaměstnancům způsobovat značnou úroveň stresu. Americký ekonomický teoretik Jeffrey Pfeffer v komentáři pro BBC tvrdí, že zaměstnavatelům taková praxe neprospívá.
Vláda dnes schválila zřízení pracovní skupiny, která připraví pozici a priority ČR pro vyjednávání s Velkou Británií o jejím vystoupení z EU. Na twitteru to uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Ve Francii protestovali především mladí lidé proti reformě zákoníku práce a sociální nerovnosti ve společnosti. Do okolí pařížského náměstí Republiky se vydali už ve čtvrtek. Podle odhadů policie se protestů zúčastnilo asi 170 tisíc demonstrantů. Organizátoři akce mluví až o půl milionu.
Prahou pochodovaly zhruba dvě desítky nespokojených zaměstnanců České pošty. Protestovali proti pracovním podmínkám, které souvisejí i s doplňkovým prodejem, například s nabízením stíracích losů nebo pojištění. Kritizují také neproplácené přesčasy a diskriminaci v odměňování. Jako výraz protestu si dnes někteří pošťáci oblékli reflexní vesty.