Na Letnou chodí demonstrovat spíš ti spokojenější. Nespokojení nechodí nikam, říká novinář Zídek
Šestnáctého listopadu se na Letné sešlo čtvrt milionu lidí. Podle historika a novináře Petra Zídka šlo ale spíš o ty spokojenější. „Ti nespokojení nikam nechodí a volí například extremistické strany,“ řekl pro Český rozhlas Plus dlouholetý redaktor Lidových novin. „Neumím moc nálepkovat, ale česká společnost je rozdělená do více než dvou skupin a velká část je nespokojená,“ dodal. A za dnešní politickou situaci prý není rád ani on.
„Vlastně jsem od listopadu 1989 ani nebyl,“ pokračoval. „Myslím, že mnohé sliby, které zazněly během těch událostí, nebyly splněny dodnes. Jedna z dimenzí revoluce byla neuspokojenost konzumentů. Lidé viděli na videích a v televizích, jak vypadaly obchody v Německu, a chtěli to také. A dnes je český průměrný plat stále nižší než minimální německá mzda,“ dodal.
Jiné podle něho zase frustruje fakt, že svobodné volby dnes znamenají buď mít miliardy, nebo jít miliardářům na ruku. „Řadu věcí jsme neuměli vidět a ani domyslet, co se během 30 let stane. A to je, myslím, jeden z důležitých bodů oné frustrace.“
O vlivu historiků na zabránění opakování dějinných omylů Zídek skepticky říká: „Myslím si, že lidé jsou v zásadě nepoučitelní. To, že popíšeme něco, co se stalo před 40 lety, neznamená, že stejnou či větší chybu neuděláme příště.“
‚Jsem realista‘
Na otázku, jestli mu vadí, že deník, pro který pracuje, je ve svěřenském fondu premiéra Andreje Babiše (ANO), odpovídá, že ano, ale je realista.
„Na druhou stranu, když se podíváte na historii Lidových novin, zjistíte, že je i za první republiky vlastnil politik. Jaroslav Stránský byl předseda strany – sice ne tak vlivné, jako strana nebo hnutí Andreje Babiše, ale byl to poslanec parlamentu,“ doplňuje s tím, že aby odešel, museli by v Lidových novinách překročit jeho hranice - museli by mu diktovat, co psát.
