Postavit májku tradičním způsobem bez techniky je dřina. Každoročně se o tom přesvědčí lidé z Doudleb

Lano, svázané tyče a sehraná parta jsou zapotřebí k stavění májky tradičním způsobem. V Doudlebech na Českobudějovicku ho ještě neopustili. V obci se vždy najdou dobrovolníci, kteří v poslední dubnový den napnou svaly a společnými silami máj ozdobí a vztyčí, nepomáhá jim přitom žádná technika. Povedlo se jim to i letos.

Doudleby Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dobrovolný hasič Radek Turín má při stavění májky v Doudlebech na povel pětadvacet mužů rozdělených do pěti skupin. Většina z nich drží kleštiny, kmeny spojené lanem, které jsou hlavním nástrojem při vztyčování. „My potřebujeme jedny delší a jedny kratší kleštiny. Ty delší jsou samozřejmě výš a jistí tu májku, ty kratší májku zvedají,“ popisuje.

Přehrát

00:00 / 00:00

Stavění májky v Doudlebech pozorovala Jitka Cibulová Vokatá

Kleštiny musí s májkou svírat přesný úhel. „Ideální je devadesát stupňů, pak to správně funguje jako páka,“ potvrzuje Radek Turín. Úplně nejdůležitější je ale souhra všech zúčastněných. „Základ je v týmovosti, aby to lidi bavilo a měli chuť se sejít a vůbec májku postavit. To nám zatím funguje,“ dodává hasič.

Májka stojí ve zhruba dva metry hluboké jámě. Po vztyčení ji hasiči zaháží zeminou a zatlučou kůly, aby májka stála rovně.

Postupné rovnání 23 metrů vysoké májky pozoruje vedoucí folklorního souboru Doudlebánek Mirka Dušáková, která předtím s dětmi zdobila věnce na májku. „Cítím to jako srdeční záležitost, že tady nemůžu chybět a musím dívky vyzvat, aby šly májku opravdu nádherně vyzdobit. A ony chodí a dělají to rády,“ říká.

Osmiletá Rebeka si zdobení májky moc užila. „Je to podobné, jako když se zdobí vánoční stromeček. A budeme pak na to koukat celý rok,“ komentuje.

I když se májka stavěla v Doudlebech odjakživa, v místní kronice o ní nebyla do roku 2006 žádná zmínka. Postaral se o ni až současný kronikář Jan Šimánek. „Napsal jsem i vyprávění pamětníků, hlavně mého prastrýce Miloslava Šimánka, který se narodil v roce 1924 a vzpomínal, že když se dřív jelo do lesa pro máj, tak zároveň s sebou chlapci tlačili žebřinový vůz a při cestě zpět na něm měli tu májku položenou, aby si odlehčili,“ vypráví.

Zhruba po hodině náročné práce se podařilo májku v Doudlebech postavit. Všichni muži si za svůj výkon vysloužili pořádný potlesk. O jejich snažení se Jan Šimánek opět zmíní v kronice, protože letos vztyčování májky komplikoval silný vítr.

Jitka Cibulová Vokatá Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme