Rakouské volno na Velký pátek diskriminuje ostatní náboženství, rozhodl evropský soud
Soudní dvůr Evropské unie v Lucemburku v úterý rozhodl, že rakouský zákon, který umožňuje na Velký pátek placené volno pouze protestantům a starokatolíkům, je vůči ostatním náboženstvím diskriminační. Rakouští zákonodárci si teď lámou hlavu, jak situaci změnit. O možných řešeních obšírně informuje agentura APA.
Ve většinově katolickém Rakousku mají ročně 13 svátků a dnů pracovního volna, většinou vázaných na nějakou náboženskou událost. Na Velký pátek mají ale volno pouze příslušníci dvou menších církví, v jejichž náboženské tradici má tento den zvláštní význam.
Podle evropského soudu to ale odporuje unijnímu právu, a to zejména proto, že rakouský zákon umožňuje evangelíkům a starokatolíkům o tomto dni pracovat za podmínky, že obdrží zvláštní příplatek.
Velký pátek v Irsku po více jak 90 letech jinak. Zákaz alkoholu padl, hospody zůstanou otevřené
Číst článek
Rakouská vláda prohlásila, že zváží další kroky až poté, co se s úterním rozsudkem zevrubně seznámí.
Volno pro všechny?
Opoziční sociální demokraté ovšem navrhují, aby byl Velký pátek dnem pracovního volna pro všechny. To by ovšem podle hospodářské komory rakouskou ekonomiku stálo ročně 600 milionů eur (15,4 miliardy korun).
V parlamentu proto také zazněl názor, aby nový všeobecný svátek nahradil Velikonoční pondělí, což by se obešlo bez dodatečných nákladů.
Podle společného prohlášení čelných představitelů rakouských křesťanských církví by stačilo zrušit sporný příplatek pro členy menšinových církví.
Není ještě jasné, jaký bude mít rozhodnutí lucemburského soudu dopad na pracovní volno pro Rakušany židovské víry o svátku Jom kipur.
Předseda izraelské náboženské obce se již nechal slyšet, že podle něj se rozhodnutí unijního soudu na Jom kipur nevztahuje. Vyznavači židovského náboženství totiž o tomto dni nemusí do práce kvůli ustanovením v kolektivní smlouvě, a nikoli ze zákona.
