Anička jde na povolenou individuální hodinu výtvarné výchovy na malotřídce v Opavě-Vávrovicích. Podle přesného rozpisu jako ostatní ve čtvrtky a pátky. „Učitel nás může i zkorigovat nebo poradit, abychom se mohli zlepšit,“ říká Českému rozhlasu Ostrava.

Během týdne tu mají takzvané sběrové dny - v určený čas nosí děti nebo rodiče těch nejmenších splněné úkoly do plastových krabic na schodech.

Naopak až do tmy ve sborovně zůstává paní učitelka Monika Švehelková. Zítra je totiž naopak odběrový den, kdy se děti k plastovým krabicím vrátí pro známky.

„Podíváme se, jak děti pracovaly přes týden a jak úkoly zvládají. Po opravení papíry vrátíme do boxu na zítřek, kam přidáme listy na další týden. Hodně fungujeme přes e-mail a sociální sítě a opravujeme doma. Na sběrový box si necháváme jen velké práce nebo ty, které musí být na papíře,“ vysvětluje.

Adaptace i pokrok

„Oproti jaru jsme udělali velký organizační i technologický pokrok - dobře jsme se vybavili a mohli jsme na podzim přidat i online vysílání. Ale zůstali jsme také u systému, který se osvědčil na jaře,“ potvrzuje zkušenosti s online výukou ředitel malotřídky Pavel Gregor.

Podle toho, jak vláda rozhodne, pak při výuce připojují nebo odpojují jednotlivé ročníky. „Ke čtvrťákům a páťákům jsme přidali první až třetí ročník, protože u nás se druhý s třetím učily v jedné třídě a mohly chodit do školy. A přeřadili jsme i mateřinku,“ popisuje Gregor.

Systém je udělaný tak, že se nikdo s nikým nepotká. Podobné modely mají i další školy. Něco online, něco důmyslným předávacím systémem. Dá se tak dobře zvládnout, aspoň podle zkušeností z této malotřídky, to nejnutnější.

Martin Knitl Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít