Důvěra ve zpravodajství zůstává stabilní na úrovni 40 procent, ale celkově je stále o čtyři procenta nižší než v době vrcholící pandemie covidu-19, naznačil průzkum.

V Česku je důvěra ve zpravodajství s 31 procenty podprůměrná, od roku 2015 klesla o osm procent. Nízká důvěra Čechů ve zprávy podle průzkumu „odráží problematickou hospodářskou situaci země a polarizované politické klima“. K nejdůvěryhodnějším médiím dlouhodobě patří Český rozhlas a Česká televize.

Českému rozhlasu letos věří o tři procenta více Čechů než v minulém roce. „Pevnou pozici Českého rozhlasu, který respondenti vnímají jako nejdůvěryhodnější médium, považuji za důležité ocenění naší práce. Potvrzujeme tak naše postavení nestranného a objektivního vysílatele. Studie jasně ukazuje, že lidé veřejnoprávním médiím důvěřují, “ komentoval úspěch generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.

Vyhýbání se zprávám

Téměř 39 procent lidí po celém světě uvedlo, že se někdy nebo často aktivně vyhýbá zprávám, což je o deset procent více než v roce 2017. Odvracení se od zpravodajství je na rekordní úrovni, uvedl podle BBC oxfordský institut Reuters pro studium žurnalistiky, který 168stránkovou analýzu Digital News Report 2024 vypracoval.

Zájem o zpravodajství v některých zemích, včetně Spojených států, zvýšily volby. Celkový trend však zůstává výrazně klesající. Po celém světě 46 procent lidí uvedlo, že se o zprávy zajímá velmi nebo extrémně – oproti 63 procentům v roce 2017.

„Zpravodajská agenda byla v posledních letech zjevně obzvláště obtížná,“ uvedl hlavní autor zprávy Nic Newman. „Byla tu pandemie a války, takže je docela přirozenou reakcí, že se lidé od zpravodajství odvracejí, ať už proto, aby si chránili své duševní zdraví, nebo proto, že se prostě chtějí věnovat zbytku svého života,“ dodal.

Lidé, kteří se rozhodnou selektivně vyhýbat zprávám, tak podle Newmana často činí proto, že se cítí „bezmocní“. „Jsou to lidé, kteří mají pocit, že nemohou ovlivnit obrovské věci, které se ve světě dějí,“ uvedl Newman. Někteří lidé se podle něj také cítí stále více zahlceni a zmateni množstvím zpráv, zatímco jiní se cítí unaveni politikou.

Sledovanost tradičních médií, jako je televize a tisk, za posledních deset let prudce klesla. Mladší lidé dávají přednost získávání zpráv online nebo prostřednictvím sociálních sítí. V Česku lidé nejvíce sledují zpravodajství online. Od roku 2015 podíl uživatelů televize a tisku jako zdroje zpráv klesl o 25, respektive 22 procent. Od roku 2022 ale výrazně poklesl také podíl online a sociálních médií.

Zprávy ze sociálních sítí

Nejdůležitější sociální sítí celosvětově zůstává Facebook, i když jeho význam dlouhodobě klesá. YouTube a WhatsApp zůstávají pro mnohé důležitými zdroji zpráv, zatímco TikTok je na vzestupu a nyní poprvé předstihl i platformu X (dříve Twitter). U lidí ve věku 18 až 24 let používá aplikaci pro sdílení krátkých videí k získávání zpráv až 23 procent.

Zpráva uvádí, že pro vydavatele jsou světlým bodem zpravodajské podcasty. Celkově se však jedná o „menšinovou aktivitu“, která přitahuje především dobře vzdělané publikum.

Zpráva také zjistila, že veřejnost má velkou nedůvěru k tomu, jak by mohla být umělá inteligence využívána ve zpravodajství, zejména u takzvaně tvrdého zpravodajství, jako je politika nebo válka.

„Větší vstřícnost panuje v případě využití umělé inteligence v zákulisních úkolech, jako je přepis a překlad; spíše jako podpora než náhrada novinářů,“ dodává zpráva.

Zpráva oxfordského institutu Reuters pro studium žurnalistiky je založená na průzkumu, který v lednu a únoru provedla agentura YouGov mezi 94 943 dospělými ve 47 zemích.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít