Nezisková organizace Transparency International Slovakia zkoumala, jak se od sněmovních voleb proměnilo zpravodajství stanice STVR. Zjistila, že mimo jiné nekriticky opakuje vyjádření vládní koalice.
Velká a veřejnoprávní média si zachovávají pověst seriózní instituce schopné vyjít s každým. Společenské kritice se proto v současnosti více daří na YouTube kanálech nebo na TikToku, říká Kužílek.
Po 12hodinovém jednání v Senátu se Trumpův zákon vrací do dolní komory. Prezident ho pak chce podepsat do pátku. S návrhem nesouhlasí i menšina republikánů, argumentují rozpočtovou odpovědností.
Zahraniční korespondent Lu Jü-kuang, který podle agentury TASS zranění utrpěl při práci na „civilním příběhu“, po vyšetření odmítl hospitalizaci a s obvazy kolem hlavy promluvil k novinářům.
Hromadné propouštění se dotklo i tak hodně zredukovaného vysílání rozhlasu a televize namířeného do Íránu, který Spojené státy považují za rizikovou zemi kvůli jejímu jadernému programu.
Podíl lidí, kteří čerpají informace ze sociálních sítí v USA silně stoupá. V letošním průzkumu 54 procent respondentů tvrdilo, že se informuje na sociálních sítích. Důvěra Čechů v média se zvýšila.
Vítězství chorvatské reprezentace nad českými fotbalisty 5:1 v kvalifikaci mistrovství světa vyvolalo v chorvatských médiích vlnu euforie a novináři se nebáli ostrých poznámek a komentářů.
Sumská oblast není tak důležitá jako Charkov nebo Doněck. Ale žít v pásmu poblíž hranic je skoro nemožné, popsala pro iROZHLAS.cz v Praze Darja Radčenko, válečná zpravodajka z Ukrajiny.
Dvě maďarská média – list Magyar Hang (Maďarský hlas) a ještě další, který si přál zůstat v anonymitě – potvrdila, že se v pondělí chystají v této souvislosti podat stížnost Evropské komisi.
Slovenská novinářka upozorňuje na dlouhodobé problémy v Maďarsku, kde vládní struktury potlačují svobodná média. V posledním roce se do této škatulky ale začíná řadit i Slovensko.
Studenti v Srbsku už týden blokují vstup do veřejnoprávní televize a rádia. Médium podle oslovených odbornic není nezávislé, protestující proto požadují změny v jeho kontrolním orgánu.
Prostředí americké novinařiny se s návratem Donalda Trumpa do Bílého domu mění. Prezident hrozí žalobami. Důvody má podle amerického odborníka Setha Sterna osobní i obchodní.
„Vedení Agentury Spojených států pro globální média nemůže jednou větou, která prakticky neobsahuje žádné vysvětlení, donutit rádio k uzavření – ani když jim to nařídil prezident,“ uvedl soudce.
Žaloba požaduje, aby soud zvrátil rozhodnutí o zrušení Agentury Spojených států pro globální média, která vedle Hlasu Ameriky financovala i Rádio Svobodná Evropa/Rádia Svoboda, které sídlí v Praze.
Ukončení financování souvisí s rozhodnutím amerického prezidenta Donalda Trumpa zredukovat na zákonné minimum Agenturu Spojených států pro globální média, aby mohl omezit federální úřednický aparát.
Stovky studentů blokují hlavní budovy státní televize a rozhlasu na protest proti označení za hordu. Několikaměsíční demonstrace reflektují nespokojenost s vládou a rostoucí napětí v zemi.
Zmíněný byt Natalije Kolesnikovové původně patřil manželce novináře Alexandra Něvzorova Lydiji. Pár odjel z Ruska krátce po vypuknutí války proti Ukrajině.
„Kampaň se ke konci vždy stupňuje. Politici odhazují rukavičky a vytahují tu největší špínu zhruba tři týdny předtím, než jdou lidé k urnám,“ říká Denisa Hejlová pro Český rozhlas Dvojka.
„Gruzínská vláda USAID opakovaně obviňovala z podpory destabilizace země,“ uvedla expertka Zinaida Bechná. Nyní podle ní gruzínská vláda využívá situace k dalším restriktivním opatřením.
Slovenský premiér zvláště kritizoval česká média za obraz, který podle něj vytváří o slovenské politické reprezentaci. „Ten je daleko za únosností a jakoukoliv představou o slušnosti,“ tvrdil Fico.
Trump žádá soud, aby mu přiznal finanční odškodnění a také aby soud přinutil zpravodajský portál „zveřejnit všechny informace, o které se při průzkumu opíral“.
Ačkoliv nebylo oficiálně oznámeno, že by by byla TVN na prodej, většinový podíl by v ní chtělo získat rovnou několik mediálních společností. Více z nich má vazby na ruský režim.
„Je to velký apel a varování, aby se přílepky alespoň projednávaly standardní cestou v Poslanecké sněmovně, kdy může argumentovat i protistrana,“ hodnotí politolog rozhodnutí soudců.
„Měli jsme si říct, co očekáváme od médií veřejné služby ve 21. století. Tohle bylo vždycky nezbytným prvkem debat, ať už ve skandinávských zemích, nebo třeba v Polsku či Německu,“ říká Rožánek.
