Francouzský ‚nepřítel‘ za branami Anglie a norská stopa. Naštěstí jenom ohledně šampaňského
Asi nemusím nikomu vysvětlovat, proč se šampaňské jmenuje tak, jak se jmenuje. Vinařská oblast Champagne leží na severu Francie a pěstují se zde hrozny odrůd Chardonnay, Pinot Noir a Pinot Meunier. Originálním výrobním procesem přijde na svět zázrak s bublinkami, který patří Francouzům. Ani nebudu zmiňovat, že ho na svět přivedli Angličané, to přece také ví každý.
Podstatné je to, že žádné šampaňské, které se vyrobí z hroznů mimo tuto oblast, není šampaňské, ale šumivé víno. To platí i v případě, že bude někde jinde nastokrát vyrobeno ze stejně kvalitních hroznů a stejně kvalitním postupem a bude dokonce kvalitnější.
Dagmar Heřtová
Foodblogerka a gastronomická žurnalistka, která pravidelně přispívá do tištěných a internetových periodik především informacemi o surovinách, jejich zpracování až po recepty. Na webu Tastejourney píše o jídle, nových trendech a dělí se o gastronomické postřehy z cest.
A tady nastává problém. Kupodivu pro francouzské vinaře.
Časy se mění
Oblast známá originálním šampaňským se otepluje. Na zrající víno tu začíná být příliš teplé podnebí. Kvalita hroznů se mění a odborníci začínají být nervózní. Snaží se vyšlechtit odolnější zmíněné odrůdy hroznů a také se koukají okolo.
Do zorného pole se jim dostala Anglie. Oteplování se jí nevyhnulo, ale dnes je tady podnebí, jaké panovalo před 60 lety v okolí Remeše (Reims). Složení půdy (křída, jíl) je také totožné a pole, pardon, vinice, zatím neorané. Francouzi začínají na jihu Anglie skupovat půdu a zakládat vinice.
Dá se říct, že „nepřítel“ je už na anglickém území! Pozor, neberte mě doslova, nerada bych v souvislosti se současnými chmurnými válečnými událostmi šířila paniku.
Jak jsem už napsala, v tomto případě jde o tradičního soupeře, jakým Francie pro Brity určitě je. Konkrétně o francouzské giganty v produkci šampaňského, jako jsou značky Champagne Pommery a Taittinger.
Posledně jmenovaný dá na trh první „vlaštovky“, tedy první lahve šampaňského z vlastní anglické vinice, už v roce 2024. A značka Pommery již své anglické šumivé víno představila, cudně jej označuje jako Louis Pommery England. Je na co se těšit!
I tak to nemají Francouzi jednoduché. Domácí konkurence je zde více než zdatná, dostatečně zkušená i dravá. Navíc jsou všichni na stejné lodi. Ani Francouzi nemohou anglické šampaňské nazvat Champagne, byť je kvalitou stejné a mnohdy i lepší.
Dubajské EXPO 2020, svíčková a bramborové šišky s plzeňským
Číst článek
Prostě si na sebe francouzští pěstitelé ušili boudu. Značka Champagne možná vyšumí jako bublinky z otevřené lahve šampaňského a nastoupí třeba Kentské šumivé nebo Sussexské šumivé, které zní více sexy. Možná i díky tomu vzroste produkce šumivého vína ve Spojeném království na víc než současných 0,2 procenta. Objemy prodeje totiž rostou s každou sklizní o desítky procent
Chvála ze Skandinávie
V daleké historii přicházeli ze severských státu do Anglie jenom Vikingové a ti se moc dobře neuvedli. Plenili, kradli, vraždili a vůbec dělali samou neplechu. Dnes ze severu nepřichází násilí, ale chvála. Konkrétně Norové jsou do anglických bublinek v lahvi úplně pobláznění.
Před pár lety jste v Norsku nenašli ani lahev „šampaňského“ z Anglie. Dnes je Norsko a Švédsko jedním z největších odběratelů těchto kvalitních vín a z trhu vytlačuje francouzské značky.
Norská milovnice šampaňského a someliérka Sara Døscher napsala knihu „Šumivé! 101 lahví s bublinkami“ a k šumivému vínu dodává: „Miluji šampaňské, a pokud bych si měla vybrat, jak umřu, nejraději bych se v něm utopila… Anglické šumivé víno je vynikající a Británie je jedinou zemí, která může konkurovat francouzskému Champagne, což je dáno vápenitou půdou a stejnou teplotou, jakou měli v této oblasti před půl stoletím.“
Oblíbenost u Norů se vysvětluje tím, že milují vína z chladnějšího prostředí s vyšší kyselostí. Prý takovým vínům rozumí a anglická vína jejich požadavky splňují.
Nevím, co bych k tomu dodala, dle mého bylo vše řečeno. Jenom snad trochu strachování o budoucnost. Co když se za desítky let dočkáme, že nejlepší šampaňské bude z jihu Norska a angličtí pěstitelé jako nejlepší z vlastní produkce budou nabízet ananasový likér z plantáže třeba z Kentu…
Několik čísel nakonec
V Anglii existuje v současné době okolo 170 výrobců vína, kteří hospodaří na více než 3,6 tisících hektarů vinic. Každoročně produkují okolo 13 milionu lahví, což není až tak ohromující číslo. Pro srovnání je to o trochu více než kolik lahví u nás naplní oblíbenou značkou Bohemia Sekt. „Bohémka“ však do kategorie, kam patří šumivá vína z Anglie, zdaleka ani nenakoukne.
Za posledních 10 let se v Anglii rozšířila plocha vinic o téměř 200 procent. Plocha nových vinic každoročně přibývá velkým tempem a tento růst není nikým po brexitu ‚shůry‘ EU omezována.
Michelinský jídelníček v deseti kilometrech: roláda se švestkami, nebo hovězí filet s kaší
Číst článek
Pokud budete mít možnost ochutnat, dejte si sklenku třeba od těch nejlepších producentů britského „šampaňského“, jako jsou Nyetimber, Gusborne či Ridgeview. Pozornost patří i značkám Hindleap a Camell Valley z Cornwallu. Sekundují jim Chapel Down a Breaky Bottom, ale nemohu je všechny vyjmenovat, producentů sparkling wine je v Anglii a Walesu více než 50!
Kdo má přece jenom stále pochybnosti, ať si zajede do vybraných restaurací v Paříži nebo do Cannes. Sem totiž Nyetimber nově dodává svá šumivá vína také.
A já jedu na výlet kousek od Brightonu, je tady spousta vinic, které stojí za to navštívit.
Cheers!
