Michelinský jídelníček v deseti kilometrech: roláda se švestkami, nebo hovězí filet s kaší
Shodou okolností jsem se po delší době ocitla v letadle a ještě větší shodou náhod v trochu lepší třídě. Byla jsem hlavně zvědavá, jakým občerstvením mě letecká společnost překvapí a zda se okřídlený svět opět dostává do normálu. Prozradím, že překvapení se konalo, a to milé, a získávám pocit, že dvouletý propad v cestování nakopl standard na palubách letadel o trochu výš. Ale hezky popořádku.
Víte, že první jídlo pro cestující se v letadle začalo podávat už v roce 1919? Ano, už před 103 lety si první pasažéři pochutnali na sendviči a ovoci. Byl to let z Londýna do Paříže a vůbec mě nepřekvapuje, že v tomto prvenství mají prsty Britové.
Dagmar Heřtová
Foodblogerka a gastronomická žurnalistka, která pravidelně přispívá do tištěných a internetových periodik především informacemi o surovinách, jejich zpracování až po recepty. Na webu Tastejourney píše o jídle, nových trendech a dělí se o gastronomické postřehy z cest.
Vývoj šel rychle dopředu, zažil „zlatou éru“ šedesátých let, kdy se podávala jídla o několika chodech, kvalitní nealko i alko nápoje včetně šampaňského ve všech třídách na palubě. Příčinou této štědrosti byl konkurenční boj leteckých společností. Ovšem následný rozmach dopravního letectví kupodivu gastronomii na palubách moc neprospěl.
Lety se stávaly „obyčejnějšími“ a ekonomové našli cestu jak zvýšit ziskovost. Jednoduše snížili nabídku jídel, takže cíle dosáhli, aniž by museli zdražovat letenky. Propad letecké dopravy po útoku na „Dvojčata“ také zmírnil euforii gastroletectví. O době covidové toho ani nemusím moc psát, ovšem letecké kulinářství jede, tedy letí dál a nezničí ho ani nízkonákladové letecké společnosti.
Jeden příklad za všechny: společnost Emirates, patřící mezi největší na světě, připravuje každou minutu 190 jídel pro více jak 590 letů do 157 destinací. To je neskutečných 55 milionů jídel za rok! Jídelníček se zde mění každý měsíc a třeba v první třídě podávají 254 různých polévek.
A co ostatní
Letecká společnost British Airways v roce 2009 omezila podávání malého jídla na letech trvajících méně než 2,5 hodiny, což se týkalo většiny destinací v Evropě. Ovšem tlaku „nízkorozpočtovek“ nepodlehla na dlouho a po změně managementu opět začíná bezplatně podávat občerstvení podobné tomu prvnímu z roku 1919. A pak že dvakrát do stejné řeky nevstoupíš.
Oslaďme si život s Dolly Parton. Banánový dort s kokosem
Číst článek
Příklad britských aerolinek ukazuje na staronový fakt, že konkurence opět nutí letecké společnosti zkvalitňovat úroveň letů obnovou zajímavější nabídky palubního jídla a pití. Když jsem před lety letěla se společností Virgin Atlantic na Kubu, podávalo se jídlo vybrané a připravené v dílně britské gastronomické hvězdy Jamese Martina. Mohu potvrdit, že šlo o jedno z nejlépe vybraných menu.
Společnost American Airlines je na tom podobně jako většina celosvětových společností, které se propadají do červených čísel. Současnost je taková, že lety do 1500 km jsou bez jídla. Můžete si zakoupit pouze vodu a nápoje v plechovkách. Při letech trvajících do čtyř hodin není situace o moc lepší. K zakoupení není žádné občerstvení ani alkohol. Zdarma dostanete preclíky a balenou vodu. Při letu nad čtyři hodiny se situace moc nelepší, jenom k preclíkům dostanete i sušenky, nápoje v plechovkách, vodu a džus.
Ovšem cestující v první třídě se najedí i při kratších letech o dost lépe. Krátký let jim poskytne sladkou svačinu, let trvající asi čtyř hodiny je už s občerstvením, nabízejí se alkoholické nápoje. Lety trvající nad 4,5 hodiny už bezplatně nabídnou čerstvé ovoce, jogurty, sendviče, saláty, podle času tácek s obědem či večeří.
Když do vaření mluvili dvorní lékaři a filozofové
Číst článek
Air France je štědřejší a tvrdí, že pro všechny destinace a cestovní třídy poskytuje zdarma jídlo nebo občerstvení (podle délky letu), totéž platí pro nápoje. Na delších trasách máte zdarma hlavní chod, francouzské sýry, dezerty, chléb… Víno včetně šampaňského. Uznávám, že to zní o dost lépe než nabídka kolegů z Ameriky.
Obecné stravovací trendy se nevyhnuly ani leteckým společnostem a při některých letech v Evropě a mezikontinentálních letech si můžete objednat speciální jídla například bez alergenů, nedráždivá, s nízkým obsahem tuku, bezlepková, veganská a vegetariánská. Jídelníček se přizpůsobil také zvykům cestujících, můžete si objednat jídla košer, halal, hinduistická, ale i jídla kojenecká či dětská.
Moje zkušenost
Můj poslední let trval skoro šest hodin v business třídě. Nalétala jsem toho už hodně, ale v této třídě jsem letěla podruhé a navíc díky shodě náhod. Ovšem co je doma, to se počítá, a jídelníček stál opravdu za to.
Na začátek jsem si mohla vybrat krémovou houbovou polévku nebo zeleninový salát s uzeným masem a majonézou, třetí možností byl pošírovaný candát s citrónovo-koprovou omáčkou, bramborovým salátem a fazolkami. To zní vznešeně a také to vznešeně chutnalo.
Jako hlavní jídlo se podával hovězí filet, fazolky, bramborová kaše a pastinák, to jsem ochutnala a chuťově jsem se vznášela. Ovšem taková roláda z kuřecího masa se švestkami, s polentou a ratatouille se může klidně nabízet i v michelinských restauracích. Schválně přeháním, ale představte si, že sedíte ve výšce 10 kilometrů a šéfkuchař si dovolí udělat takový vybraný útok na vaše chutě. Já šla do „klasiky“, tou byla grilovaná pražma v rybím vývaru s bramborem, opékanými cherry rajčátky a cuketou. Musím konstatovat, že to bylo bezchybné.
Nabídka dezertů si nezadala. Nešlo „o nic jiného“ než čokoládový dortový plátek s pomerančovým pyré na sušenkovém základu, podávaný s omáčkou z hořké čokolády, dále dort s malinou a růžovou vodou. Kdo by měl potřebu držet se trochu zpátky, mohl si objednat misku sezónního ovoce. Pro jistotu dodávám, že se nejednalo o nabídku našeho únorového počasí.
K přejedení to stačilo, a pokud se mám ještě zmínit o nápojích, tak šampaňské se nosilo tak, jak je zvykem v pravé české pivnici. Ještě nemáte dopitou jednu sklenku a už nesou další. Ne že by to bylo nepříjemné, naopak, ale přiznám se, že jsem byla nucena tuto přemíru štědrosti brzy odmítnout a dát si dobrou chlazenou minerálku.
Výběr nealko nápojů a piva byl rozmanitý, musím též zmínit dva druhy bílého francouzského vína. Červené bylo také francouzské, ale zastoupena byla i Itálie, a komu to bylo málo, mohl si dát portugalské portské.
Vše jednou končí
Přiznám se, že ta zkušenost stála za to. To je jedna stránka mince, ale kdybych se měla stravovat takto pravidelně, asi by to bylo nad mé síly. I v tomto případě platí „odsud potud“.
Naštěstí to byla výjimka potvrzující pravidlo a já vám přeji krásný let s kýmkoliv a krásné gurmánské zážitky, ať už v letadle nebo v cíli letu. Nakonec jídlo na palubu letadel patří a mnozí z nás se na něj podle mne budou zase těšit.
