Jak vytvořit nepřilnavý povrch na litinovém nádobí? Je třeba ho ošetřit olejem a starat se o ně, říká vědec
Litinové nádobí je stále oblíbenější, přestože na jeho povrchu se maso může připálit. Surová litina, na které se vařilo už před sto lety, totiž výborně drží teplotu a nabízí rovnoměrné pečení. Jak ale vytvořit nepřilnavý povrch na litinové pánvi?
„Klasická litinová pánev, tak jak ji koupíme v obchodě, vlastně není připravena vůbec na vaření. Pokud bychom na ní dali nějaké jídlo, tak se nám okamžitě připálí. Ale tento materiál profesionální kuchaři upřednostňují,“ říká Jan Havlík z Vysoké školy chemicko-technologické.
Nutná úprava
Litinovou pánev je třeba speciálně upravit. Nejprve ji postavíme na varnou desku.
„V první fázi musíme pánvičku pořádně nahřát. V okamžiku, kdy se nám železo krásně rozehřeje, na něj umístíme malinké množství oleje,“ vysvětluje Havlík.
Olej neprská, to by dělal pouze v případě, kdy by byla na pánvičce přítomna voda. Když je povrch rozehřátý, olej se poměrně rychle rozlévá a jak postupně stoupá na teplotě, začíná se z pánvičky kouřit.
Vypadá jako voda, ale léčí rakovinu prostaty. Evropská komise schválila nový lék, který spoluobjevila Češka
Číst článek
„Potřebujeme, aby se nám olej na tom povrchu trochu připálil. Vytvoří takovou homogenní vrstvičku, takové tmavé připáleniny. Můžeme vidět, jak začíná tmavnout. Tato vrstva je to, co zabraňuje, aby se potravina přichytila k pánvi. Je to takový přírodní teflon,“ dodává.
Rozdíl je oproti neupravené pánvi snadno viditelný. Zatímco na neošetřené litinové pánvi je povrch hrubý a matný, na ošetřené je vidět tenká, nahnědlá olejovitá vrstva. Pánev se leskne a je možné v ní vidět i odraz.
„To jsou molekuly oleje, které jsou přichycené k tomu povrchu a fungují jako přirozený odpuzovač vody a vlhkosti. A po nich jídlo krásně klouže,“ popisuje Havlík.
Dlouhodobá péče
Díky ochranné vrstvě stačí pánev umýt trochou teplé vody s kapičkou jaru, pořádně vypláchnout a vytřít povrch hadříkem. Pánvička je pak znovu připravená na další použití, doporučuje Havlík.
3D modely orgánů nebo speciální brýle přímo na operačním sále. V IKEM využívají virtuální realitu
Číst článek
Stejně opatrní bychom měli být i v případě mytí nerezového nádobí a nepoužívat přípravky s chlórem. „Je to to nejhorší, co si jde představit, protože je to kyselé a zároveň to obsahuje ohromné množství chlóru, který se nám nakonec zredukuje na chloridy,“ doplňuje Havlíkův kolega Tomáš Prošek.
Právě ty zruší ochrannou vrstvu, která je podstatou korozivzdorné oceli neboli nerezu.
„Tenoučká vrstva, mluvíme o nanometrech oxidu chromitého, která je ohromně stabilní a chrání materiál v naprosté většině prostředí proti jakékoliv korozi, je neviditelná. Díky tomu si materiál zachovává kovový lesk. Nicméně ta vrstva také dokáže selhat a jedním z nejběžnějších škůdců jsou právě chloridy,“ říká Prošek.
Problémem jsou i zaschlé kapičky vody anebo kontakt s ocelí.