Stravovací zařízení vyhodí do odpadu 27 tisíc tun jídla ročně. Omezit plýtvání má pomoci nová příručka
V odpadu v Česku ročně skončí asi 27 tisíc tun jídla z veřejných jídelen a rychlých občerstvení. Zjistili to výzkumníci z Technologického centra Akademie věd, kteří na dvouletém projektu spolupracovali třeba se spolkem Zachraň jídlo. Vážili všechny potraviny, které vyhazovaly jídelny, provozovny rychlého občerstvení nebo bageterie. Na základě svých zkušeností pak vydali příručku s názvem Jak šetřit jídlem, která má pomoci plýtvání omezit.
Příručka Jak šetřit jídlem navrhuje, jak právě potravinovým ztrátám předcházet. Podle Lenky Hebákové z Technologického centra Akademie věd jsou u nás hygienické normy často přísnější než ty evropské. Některá pravidla si ale řetězce nastavují samy.
„Zejména fast foodové řetězce mají dost striktní vnitropodnikové normy. Často se stane, že pravidlo toho řetězce je, že když si někdo neodebere do sedmi minut hranolky, tak je prostě vyhoďte,“ komentuje Hebáková.
Možnost darování jídla
Kolem 14 procent odpadu tvoří hotové neprodané jídlo. To se dá prodat se slevou na konci otvírací doby nebo darovat charitativním organizacím. I darování podléhá přísným hygienickým normám, a to podniky často odradí.
Zjednodušení norem ale podle ministerstva životního prostředí není cestou, popisuje jeho mluvčí Ondřej Charvát: „Snižování hygienických požadavků na potraviny určené k lidské spotřebě, není bezpečnou cestou. Ministerstvo ji vidí ve využití moderních technologií – díky nim může být jídlo pružněji nabízeno zákazníkům.“
Čína spustila kampaň ‚prázdný talíř‘. Hosté si v restauracích objednávají více, než dokážou sníst
Číst článek
S tím souhlasí i ředitelka České federace potravinových bank Veronika Láchová. Dodává, že potravinové banky jsou díky dotacím ministerstva životního prostředí schopné darované potraviny distribuovat. Podniky si ale podle ní musí osvojit potřebné technologie a stát by je v tom měl podpořit a přispět třeba na chladící zařízení.
„My třeba vidíme u kolegů ve Francii, v Německu, že tam to normálně funguje. Velké provozy jsou schopné vakuově zabalit nebo šokově zmrazit třeba desetiporcové balení jídel,“ přibližuje Láchová.
Rozdílné přístupy hygieny
Pomoct by mohl také návod od hygieniků, jak normy při darování dodržet a sjednocení pravidel pro celé Česko. Každá hygienická stanice totiž pravidla vykládá trochu jinak a podniky jsou často nejisté, jak přesně mají při darování postupovat.
„Většina gastro provozů by hrozně ráda darovala jídlo, ale je to moc práce navíc, kdy jste v hodně nejisté zóně, jestli dodržujete všechny předpisy, které byste měli dodržet,“ vysvětluje Barbora Kebová ze spolku Zachraň jídlo.
Vůbec nejvíc potravinového odpadu vzniká už v kuchyni při přípravě jídla. Pokud ho tam správně třídí, pak se může podle Kebové využít třeba v bioplynárnách.
