Vyfoukli jsme Němcům jejich prvenství. Naše 3000 let staré pivo je nestarší v Evropě, říká chemik
Příběh začíná v roce 2017 v obci Kladina, kde byla nalezena tři tisíce let stará bronzová nádoba. Zachovala se i její výplň. A právě k její analýze byl přizván chemik Lukáš Kučera. „Nemůžeme si představit, že tam byly zbytky jídla. Je tam zachovaná hlína, z ní můžeme získat chemické informace,“ přibližuje. „Je to hodně těžký proces, protože nevíte, co hledáte, nemáte vstupní informace, nevíte, co jedli, pili. Ze střípků se snažíte skládat obraz.“
Mluvíme o tom, že chemická analýza je jedním z nástrojů archeologického výzkumu, a připomínáme objev prehistorické nádoby, ve které se našlo cosi podobného pivu...
Přesně tak. Můžeme tomu říkat zkvašený nápoj. To pivo je cokoli, co bylo zkvašeno, má to původ v obilí. A tam se objevilo, že je to zkvašené proso s přídavkem bylinek.
Pivní kultura? Jde o udržování tradic, ale i o sbližování lidí, vypráví analytický chemik Lukáš Kučera. Poslechněte si rozhovor
Zkusili jste to uvařit?
Samozřejmě, to se musí. (směje se) Už jenom v tom hraje roli i chlapská ješitnost – když jsem to já objevil, musím to uvařit dřív, než to stihne uvařit kdokoli jiný.
Co když uvařím něco hnusného?
Tak o tom nikomu neřeknu. (smějí se) Mělo to ještě i to kouzlo, nejenom že je to tři tisíce let staré pivo, ale do té doby mělo nejstarší pivo v Evropě Německo. My jsme jim vyfoukli jejich prvenství. Najednou se teď musí oni snažit o to víc, aby nás překonali.
Jak celé té věci prospěje, že muž, který je analytickým chemikem na Přírodovědecké fakultě Palackého univerzity v Olomouci, je taky domácím pivovarníkem?
Je to návaznost na tento nález a pak to rozjelo strašně moc věcí. Díky tomu byl kolem velký mediální zájem, bylo to perfektní PR pro univerzitu. Člověk si řekne: proč to vařit jen tak doma a neudělat z toho novou disciplínu i na vysoké škole. Školy mají pivovary, Olomouc v té době neměla. Za tu dobu jsme došli k závěru, proč něco takového nemít. Může se testovat mnohem víc historických receptů, nejen tato Kladina, nálezů je řada, ale zkusit to rekonstruovat. Třeba aspoň jeden z toho bude pitelný. (smějí se) A uvidíme, jak to bude dál. Toto byl základ toho, jak může vzniknout univerzitní pivovar – Eureka. A mnohem víc do toho jít chemií a archeologií, tzn. propojit tyto dvě věci ještě v rámci vysoké školy.
21:46
Strouhanka a kávová sedlina v pivu. Vědci z Brna experimentují s odpadními surovinami
Číst článek
Vrátili jsme se do konferenční místnosti z vašeho pivovaru, kde visí klobouk Indiana Jonese a nádherný plakát, dar vašich studujících, který mluví o tom, co se vám povedlo, a to je propojení archeologie s chemií, ale taky s něčím, čemu se říká pivní kultura. A to je něco, na co já zas tak moc nevěřím. Protože když se řekne kultura, mně to k tomu pivu nějak nesedí. Jak se na to díváte vy?
Je to hodně tenký led, každý to chápe úplně jinak...
...pardon, když se řekne pivní kultura, představím si horší nádražní restauraci, s vixlajvantovým ubrusem a se štamgasty, nic kulturního v tom nevidím.
S tím souhlasím. Jít do hospody na deset piv a říkat tomu pivní kultura, to není ono. Jde spíš o sociologický pohled. Jedna věc je výroba piva – udržování tradic. Máme plzeňský ležák, to, co vzniklo u nás v polovině 19. století. Udržujeme si díky kvalitním surovinám, kvalitní vodě stále trend, nastavujeme standardy, jak má správný plzeňský ležák chutnat.
Když půjdeme hlouběji, představme si to tak, že když jdeme na „to jedno“ s lidmi, se kterými chceme řešit něco konkrétního – tak pivo nějakým způsobem lidi stmeluje. Už jenom když si vezmeme pojem „s tím bych na pivo nešel“, cítíme z toho, že ten člověk je nám nesympatický a nebudeme k sobě mít blízko. Když člověk potřebuje na vesnici něco postavit, kde najde ty nejlepší řemeslníky?
V hospodě...
Takže pivní kultura – nemůžeme to brát z pohledu, že si dám deset piv a půjdu domů, ale jako stmelující článek, který může pomoci lidi sblížit.
Funguje pivovar Eureka v rámci celé fakulty tady na Palackého univerzitě v Olomouci tak, jak jste si představoval?
Prvotní představa byla možná až hodně naivní, megalomanská, že vznikne pivovar, který bude fungovat jako stmelující článek, aby se fakulty více propojily a spolupracovaly na konkrétním tématu. Pivo se dá brát ze všech možných úhlů. Pomalu se to daří, ale pomalu. Fakulty nebo jedinci z jednotlivých fakult přicházejí, propojení tam přes ten výzkum je. A možná jsem si ze začátku představoval, že to bude mnohem rychlejší, dynamičtější, ale rozjíždí se to dobře.
Jak přesně vědci a vědkyně dokáží doložit stáří obsahu nádoby a nádoby samotné? Jak chutnalo tři tisíce let staré pivo? A na co je v běžném životě dobrá analytická chemie? Poslechněte si celý rozhovor výše.
