České pivo v UNESCO? Jde o celou kulturu, chválí poslanec. Adiktolog: Je tu kultura nadměrného pití
Ministerstvo kultury označilo české pivo a s ním související tradici za nemateriální statek lidové kultury. „Máme tady asi 1,3 milionu lidí, jejichž konzumace alkoholu je riziková,“ poukazuje pro Český rozhlas Plus adiktolog Aleš Kuda, zakladatel institutu Origanum. „Nepodporujeme pivo jako takové. Jde o celou kulturu, která kolem piva vznikla,“ ujišťuje v Pro a proti poslanec (TOP 09) a předseda zemědělského výboru Michal Kučera.
Ministerstvo kultury udělalo první krok k zapsání českého piva na seznam UNESCO, když jej zařadilo na seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky. Podle ministra Martina Baxy (ODS) jde o velký úspěch. Jaký je váš pohled adiktologa, pane Kudo?
Aleš Kuda: Soukromě mám pivo rád, ale dnes se mnou mluvíte jako s adiktologem. Myslím si, že je důležité, když říkáme a, říct i b, a to je, že pivo je alkohol, obsahuje alkohol.
Často slyším od našich klientů: „Já nemám problém, já piju jenom pivo.“ Ale pijí třeba deset piv (denně – pozn. red). Myslím si, že je nešťastné říkat jenom jednu věc. Četl jsem si tu diskuzi k tomu, to odůvodnění...
Poslechněte si celé Pro a proti o pivní kultuře v Česku. Debatují poslanec z TOP 09 a předseda zemědělského výboru Michal Kučera a psycholog, adiktolog a zakladatel institutu Origanum Aleš Kuda
Tou jednou věcí myslíte to, jak se to odůvodňuje proponenty, že jde o kulturu, národní hrdost a tak dále?
Kuda: Myslím si, že pivovarnictví a jeho historie a tradice je úctyhodná, nicméně je pořád potřeba připomínat, že to má i druhou stránku. Mluvíme o alkoholickém nápoji a mluvíme o zemi, kde je kultura nadměrného pití velmi zaběhnutá.
Jsme velmi tolerantní k nadměrnému pití a máme tady opravdu dokonce asi 1,3 milionu lidí, o kterých můžeme říct, že jejich konzumace alkoholu je riziková, respektive škodlivá.
Pane Kučero, vy podporujete snahu o zapsání piva na seznam UNESCO, v Poslanecké sněmovně jste dokonce založili neformální klub českého pivovarnictví. Nezapomíná se trochu na tu stránku, kterou zmiňují adiktologové, že se jedná o alkoholický nápoj, který má velmi neblahé důsledky pro naše zdraví?
Michal Kučera: Možná bych jenom upřesnil, že co se týká zápisu na seznam nemateriálního dědictví, tak nebylo zapsáno české pivo, ale česká pivní kultura. Ta oblast je trochu širší, protože se nejedná o samotné pití piva, ale o celou pivní kulturu, která vznikala kolem fenoménu českého piva.
Je to o malých regionálních pivovarech, o výrobě piva a také třeba o pěstování chmele, o sladovnictví a vůbec o historii a o komunitách, které kolem výroby piva jako takového vznikaly a vznikají. Takže je to širší záběr.
A neztratí se v tom širším záběru právě to, že jde hlavně o alkohol?
Kučera: Myslím, že připomínat, že alkohol je škodlivý, je samozřejmě nezbytné a důležité. Na druhou stranu tady máme dlouhodobě nastavenou podporu jak výroby piva, tak pěstování chmele a sladovnického ječmene.
Stejně tak máme nastavenou podporu vinařských regionů, výroby vína, vinohradů. To znamená, že jde o produkty a resorty, do kterých český stát dlouhodobě investuje a jsou součástí jak našeho zemědělství, tak i společenského chování. Pokud bychom se měli bavit pouze o škodlivosti alkoholu, to je téma spíše resortu zdravotnictví.
Pivní kultura aspiruje na to být nehmotné kulturní dědictví. ,Posiluje to pospolitost,‘ říká Slunečko
Číst článek
Až 3000 úmrtí ročně
Když pan Kučera mluví o tom, že je v Česku dlouhodobě nastavená podpora vinařského sektoru a pivovarnického průmyslu, jak to vnímáte vy?
Kuda: Myslím, že musíme k věci přistupovat pragmaticky. Rozhodně nejsem fanatický abstinent. Pan poslanec mi trošku nahrál. Pokud nám někam tečou peníze na podporu, tak se taky podívejme, kolik platíme za následky té podpory.
Samozřejmě to teď paušalizujeme, ale opravdu s velkým neklidem jsem poslouchal debatu o zdanění tichého vína, o argumentaci, že víno není vůbec alkohol. Že to je jiný druh alkoholu. To jsou všechno velmi zavádějící věci. Naprostá většina mých klientů, se kterými pracuji, protože jsou těžce závislí na alkoholu, pijí víno a nepijí tvrdý alkohol.
Máme tady 2000 až 3000 úmrtí ročně způsobených jenom alkoholem. Máme tady nějakých 13 až 14 tisíc hospitalizací, které jsou přiřazeny alkoholu. To jsou náklady. Musíme se podívat, kolik nás tyto problémy spojené s alkoholem stojí.
Jak tuhle bilanci vnímáte, pane poslanče? Zdravotní náklady konzumace alkoholu jsou až 19 miliard korun. Brali jste v potaz tyto počty při zvažování podpory pivovarnické kultury?
Kučera: Jsem předseda zemědělského výboru a dívám se na to pohledem resortu zemědělství, to znamená pěstování chmele, pěstování ječmene, regionální rozvoj v podobě malých pivovarů…
Malé vesnice na Vysočině si udržují své hospody. Turisté i místní raději rezervují místa předem
Číst článek
Ale i jako předsedu zemědělského výboru vás musí zajímat, jestli podpora pivní kultury stojí za sociální a zdravotní dopady, které alkohol působí.
Kučera: Já si myslím, že stojí, protože jak jsem říkal, nepodporujeme pivo jako takové. Navíc důležitá informace je, že dlouhodobě se mění i chování konzumentů či pijáků piva ve prospěch nealkoholických druhů piva nebo míchaných nápojů na bázi piva. V nealkoholickém pivu je stejně chmelu jako v alkoholickém, to znamená, že dopad na české zemědělství to má podobný.
Spotřeba nealkoholického piva a „beermixů“ výrazně roste, ten graf v průběhu let opravdu strmě stoupá. Ve srovnání let 2023 a 2019 je to 134procentní nárůst, to je velmi výrazné.
Může zapsání českého pivovarnictví na seznam UNESCO pomoci k osvětě a zodpovědnému pití alkoholu? A jak problematická je nadměrná konzumace alkoholu v Česku? Poslechněte si celé Pro a proti ze záznamu v úvodu článku.