Čeští gynekologové provedou přes 2 miliony stěrů z děložního hrdla ročně. S rozborem jim pomáhá AI
Gynekologové provedou v Česku podle Národního screeningového centra ročně na 2,2 milionu stěrů z děložního hrdla. Na jejich základě je u pacientek možné odhalit přednádorové změny nebo přímo rakovinu. Více než 40 procent odebraných vzorků vyhodnocují zdravotníci v Bioptické laboratoři v Plzni. S rozborem takzvané tekuté cytologie jim už rok pomáhá umělá inteligence. Výhodou je, že žádný rizikový nález nepřehlédne a také šetří čas.
„Většinu materiálu tvoří takzvaná konvenční cytologie. Buňky jsou k nám transportovány na podložním sklíčku,“ vysvětluje vedoucí lékařka úseku gynekologické cytologie Iva Kinkorová Luňáčková. „Takzvaná tekutá cytologie je nová metoda, kdy se buňky po odběru dávají do tekutiny s fixativem, aby se udržela jejich kvalita.“
Tekutých cytologií přichází do Bioptické laboratoře v Plzni od gynekologů přibližně 15 procent.
Laborantka Ivana Čížková právě vkládá v karuselu dvacet kusů vzorků do analyzátoru. Pak přidá prázdnou vaničku na skla, přístroj uzavře a zapne. Zdravotníci tu takto denně zpracují až 600 vzorků tekuté cytologie.
„V tomto přístroji se buňky z lahvičky přenesou na sklíčko. Potom je naskládáme do barvicího automatu, abychom na buňky viděli,“ popisuje Iva Kinkorová Luňáčková. V dalším navazujícím automatu se skla pokryjí speciální fólií.
Přesnější a pohodlnější
Z laboratoře se připravená sklíčka přenesou do místnosti, kde se naskenují. „Naskenování jednoho skla trvá do dvou minut. Potom jde program umělé inteligence a asi po pěti minutách už máme veškeré informace v systému a můžeme je odečítat na monitorech,“ pokračuje lékařka.
Cytotechnoložka Marie Bartošová mi v další místnosti ukazuje, jak se cytologické stěry vyhodnocují. Otevírá v počítači složku s dvaceti obrázky analyzovaných vzorků. „Umělá inteligence mi vyhledá a předloží obrázky toho, co se jí nezdá, a my to hodnotíme dál,“ ukazuje.
To jí výrazně zjednodušuje práci a navíc i šetří čas, protože nemusí prohlížet celý preparát.
„Malé množství dysplastických buněk můžete přehlédnout, pořád jsme jen lidi,“ připouští a dodává, že díky zapojení AI má při analýze vzorků větší pocit jistoty. „A plus je samozřejmě i volnost pohybu u monitorů oproti mikroskopům. Krční páteř a záda dřív trpěly, měla jsem bolesti hlavy, očí,“ pochvaluje si Marie Bartošová, že už nemusí při vyhodnocování tekutých cytologií sedět za mikroskopem.
Na co je lidské oko krátké
Cytotechologové tu jsou sami schopni vyhodnotit až 80 procent vzorků, dalších 20 procent ještě projde rukama patologa.
„V tomhle skle je 116 tisíc buněk a v tomto objemu může být třeba jen deset buněk, které jsou atypické. Je možné, že kdybychom je hledali v mikroskopu, ani bychom je nenašli, protože je mimo fyziologii lidského oka objevit jednotlivou buňku mezi desetitisíci. Umělá inteligence ale i těch deset buněk vybere a dá je do galerie,“ ujišťuje lékařka Iva Kinkorová Luňáčková.
V Evropě se umělá inteligence ve vyhodnocování stěrů děložního čípku používá od roku 2021 například ve Španělsku, Francii nebo ve Velké Británii. V Česku ji jako první začali používat právě v Bioptické laboratoři v Plzni přesně před rokem.
Proč u nás i přes organizovaný screening přibližně 300 žen ročně zemře na rakovinu děložního čípku? Brněnští vědci vyvíjejí elektronický antigenní test nejen na pohlavní nemoci, který by mohl výsledky posílat rovnou lékaři. Jak funguje? A jak je možné, že děti na základní škole chápou kvantové principy lépe než vysokoškoláci?
Poslechněte si celý Magazín Experiment.
