Dětská skupinová terapie vypadá jinak než ve filmech. Nesedíme v kroužku jako anonymní alkoholici
„Když se u dětí objeví psychické problémy, ztrácí kontakt se skupinami, ve kterých doteď fungovaly. Vedoucí kroužků si je netroufnou vzít na tábor, děti jsou vyloučené a hrozně jim chybí společnost, se kterou by mohly sdílet svůj běžný život,“ říká psycholožka Anežka Čížková, jedna ze zakladatelek projektu Terapie venku. „My v tomhle těžkém životním období jejich skupinu suplujeme a pomáháme jim se vrátit zpátky do života.“
„Dětská skupinová terapie vypadá jinak, než vidíme ve filmech. Nesedíme v kroužku jako anonymní alkoholici. Skupina běží celý rok a navíc uskutečňujeme tři výjezdy, dva na víkend a jeden pětidenní v létě,“ přibližují koncept Terapie venku psycholožky Anežka Čížková a Anna Ohnisková.
Kdo patří a kdo nepatří do skupinové terapie? Co se v rámci ní děje? Poslechněte si nové Houpačky
„Na víkendech si společně vaříme, děláme spolu dřevo, zažíváme běžné věci. Když vidíme, že jsme to zvládli, posiluje to náš sebeobraz a odolnost. Děti se s námi cítí v bezpečí, to nejčastěji zmiňují. Vědí, že každý s něčím přichází, každý něco řeší a nikdo není ‚ten divnej‘,“ říká Anežka.
S čím děti do skupinové Terapie venku přicházejí? „Je to podobné s tím, s čím se obecně potkává mladá populace. Jde o problémy ve vztazích, sebepoškozování, problémy s emoční regulací, poruchy příjmu potravy. Pro většinu dětí je těžké o tom mluvit,“ dodává Anna.
„Příroda léčí sama o sobě.“ Poslechněte si rozhovor s psycholožkami z projektu Terapie venku v audiozáznamu výše.
