I když srdce nejde transplantovat, může zachránit život. Chlopně dárců čekají v ojedinělé tkáňové bance
Národní banka srdečních chlopní ve Fakultní nemocnici Motol je jediná svého druhu u nás. Uchovává dvě části dárcovského srdce, které můžou lékaři využít i v případě, že se celý orgán transplantovat nedá. Jen za loňský rok tady lékaři zpracovali na 150 srdcí. To je asi o 30 víc než v roce předchozím. Potřeba štěpů při kardiochirurgických operacích totiž stále narůstá.
S koordinátorkou tkáňové banky Gabrielou Hříbalovou stojíme v superčistých prostorách operačních sálů. V malé místnosti je tu umístěný laminární box. Právě v něm se bude už za pár chvil preparovat srdce, které zdravotníci vyhodnotili jako nevhodné k transplantaci.
Poslechněte si reportáž Andrey Skalické z národní banky srdečních chlopní v pražském Motole
„Potom, co se odstraní z těla dárce, ho musíme do 36 hodin zpracovat,“ popisuje, zatímco otevírá sterilní krabičku se srdcem a podává ji primáři. Ten srdce nejdřív zhodnotí, jestli na něm nejsou nějaké změny, které by byly vidět běžným okem.
Pokud je všechno v pořádku, bere lékař do rukou chirurgické nůžky a přes pravou síň rozstřihne pravou komoru.
Čistota především
„Nejvíc nás zajímají dvě chlopně – aortální a pulmonální,“ vysvětluje primář Oddělení transplantací a tkáňové banky Jan Burkert.
3:33
Celosvětově výjimečný zákrok. Lékaři v Motole potřetí transplantovali plíce jedné pacientce
Číst článek
Plicnicovou chlopeň vyjímá ze srdce jako první. „Abychom mohli chlopeň správně zdokumentovat a popsat, je potřeba změřit její rozměr. Používáme k tomu tyto Hegarovy dilatátory, které mají každý svůj rozměr,“ ukazuje nástroj, který vloží do srdce a s milimetrovou přesností změří průměr chlopně. Podle něj se pak také vybírá vhodný transplantát pro příjemce.
Prostředí musí být během zákroku zbavené veškerých možných kontaminantů. Gabriela Hříbalová proto zhruba 30 minut předtím zapne v místnosti speciální čističku vzduchu, tzv. plazmér. „Zároveň zapneme i laminární box – vysvítíme ho UV zářením. Pak můžeme zpracovávat tkáně v čistém prostředí,“ doplňuje koordinátorka.
Kontrola je důležitá
Zájem o chlopně podle primáře Jana Burkerta v poslední době trvale narůstá. Využívají se totiž hned při několika typech zákroků, například při některých vrozených vadách srdce nebo při zánětech chlopní.
3:50
Před 40 lety proběhla první transplantace srdce v Československu. Dnes jich IKEM provádí 50 za rok
Číst článek
„Třetí hlavní indikací je tzv. Rossova operace – výkon, při kterém se při náhradě aortální chlopně použije vlastní pacientova plicnice a do původní pozice této jeho plicnice se našije námi dodaný homograft – chlopeň od kadaverózního dárce,“ popisuje.
Zatímco si povídáme, podařilo se primáři vypreparovat i druhou, aortální chlopeň. Jestli jsou vhodné k transplantaci, se pozná až poté, co lékař zhodnotí jejich stav z druhé strany, kde vidí stav stěny i možné nedostatky na jednotlivých cípech.
„Ten levý tady má drobné fenestrace – otvory na obou stranách. Tuhle chlopeň nebereme,“ rozhoduje se Jan Burkert i proto, že na aortální chlopni jsou už znatelné také sklerotické pláty. Vrací se proto k plicnicové chlopni a měří její délku i průměr.
Čekání na příjemce
Nakonec si zdravotníci připravují misku pro skladování preparátu v antibiotickém roztoku. „Tkáň v něm musí být 24 hodin při pokojové teplotě. Druhý den to dáme do lednice, kde může být 28 dní,“ doplňuje Gabriela Hříbalová.
Poté, co vzorky chlopně projdou mikrobiologickým rozborem, se zamrazí a skladují se ve speciálních kryokontejnerech.
Kde a za jakých podmínek se zpracované štěpy skladují? Poslechněte si reportáž Andrey Skalické v záznamu celého Magazínu Experiment výše.
