Transplantovat pacientovi najednou pět orgánů a břišní stěnu je zcela unikátní, popisuje chirurg z IKEM

Laickému oku to zní možná neuvěřitelně. Pět orgánů najednou transplantovali pacientovi lékaři z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Při 15hodinovém zákroku mu vyměnili žaludek, játra, dvanáctník, tenké střevo a dočasně i slezinu. Ponechali mu ale břišní stěnu z původní transplantace od jiného dárce. Hostem Radiožurnálu k tomu byl přednosta kliniky transplantační chirurgie IKEM Jiří Froněk.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jiří Froněk na snímku z roku 2017

Jiří Froněk na snímku z roku 2017 | Foto: Michal Krumphanzl | Zdroj: ČTK

Jedná se o první operaci svého druhu na světě?
Ano, je to první výkon svého druhu na světě. Ověřoval jsem to i s kolegy ze zahraničí, se kterými jsem navíc ten postup opakovaně konzultoval. Tomuto pacientovi jsme již před dvěma lety transplantovali všechny orgány dutiny břišní a břišní stěnu od stejného zemřelého dárce. Ale retransplantace neboli znovu výměna všech těch orgánů dutiny břišní s ponecháním původní stěny břišní od prvního dárce, je opravdu prvenstvím.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor s přednostou kliniky transplantační chirurgie IKEM Jiřím Froňkem

Pacient byl hospitalizován původně s nádorem, který mu napadl většinu břišních orgánů a přední stranu břicha. Jak jste řekl, původní operaci podstoupil už před dvěma lety. Proč se tehdy zákrok zcela nevydařil?
Ten zákrok jako takový se zcela vydařil. Problém byl, že jeden z orgánů, konkrétně tenké střevo, podlehl odhojení a museli jsme ho z valné většiny odstranit. V tu chvíli je ten pacient dlouhodobě následně závislý na tzv. totální parenterální výživě, výživě do žíly, a ta škodí transplantovaným játrům.

I to byl důvod, proč jsme se následně rozhodli vyměnit všechny orgány nejednou a nikoliv jen tenké střevo. Důvodů bylo vícero, mimo jiné imunologické, protože tak jako břišní stěna, tak i tenké střevo jsou částečně chráněny játry od stejného zemřelého dárce. To byl další důvod, proč jsme znovu transplantovali všechny orgány dutiny břišní a nikoliv pouze to tenké střevo, které bylo odhojeno po prvním výkonu.

Jak je na tom pacient v tuto chvíli?
Je v pořádku, je doma, chodí na kontroly a na první pohled ani nevypadá jako pacient.

Jak velký tým se zapojil do plánování? A kolik lidí bylo na sále během patnáctihodinové operace?
Valnou většinu toho výkonu jsem plánoval sám. Na druhou stranu některé detaily pak už s kolegou Michalem Kudlou, který se mnou mnoho let na tom programu spolupracuje a s kolegou Petrem Wohlem za parenterální výživu.

Muž, který byl prvním pacientem s prasečí ledvinou, zemřel po necelých dvou měsících po transplantaci

Číst článek

Ve finále jsme byli tři, kdo ten výkon připravovali a na sále jsme to také byli tři chirurgové. Kolega Kudla, mladší asistent a já.

Jak náročná je taková patnáctihodinová operace pro organismus? Myslím tím organizmus pacienta, ne lékařů.
Náročné je to i pro organismus toho chirurga, ale to je jiný příběh. Samozřejmě je to obrovský výkon, který pacienta velmi zasáhne. Na druhou stranu to je právě součástí zmíněného plánování. Musíme ten organismus udržet v takové kondici v časném pooperačním i následném pooperačním období specializovanou výživou a velmi přesně vedenou pooperační péčí, aby to ten člověk přestál a profitoval z toho obrovského výkonu.

Jedná se o ojedinělý zákrok, anebo je naděje, že se podobné „multitransplantace“ brzy budou stávat častějšími?
Teď to bude v prosinci deset let, kdy jsme dělali s kolegy první podobný výkon. Tehdy v roce 2014 jsme to odstartovali rovnou jako rutinní program a od té doby to běží v České republice jako rutinní program a poběží dál.

Nakolik výkon multiviscerální transplantace bude spojený s břišní stěnou, to už je individuální. Jsou pacienti, kteří to potřebují a kteří ne, ale asi mohu říct, že máme teď na prstech jedné ruky rozvyšetřené pacienty, kteří právě k tomuto výkonu budou směřovat, někteří přímo i k transplantaci břišní stěny.

O podobný zákrok už se pokoušejí lékaři třeba v Belgii nebo v Anglii. V čem je rozdíl, jen abychom si to ujasnili?
V Belgii netransplantují břišní stěnu tak, jako my, celou včetně kožního krytu, ale pouze svalovou povázku. V Anglii ale ano.

Prvenství je v tom, že oni ještě nikdy neprovedli retransplantaci v takovémto případě, kdy by při tom prvním výkonu byla břišní stěna i všechny orgány a následně museli orgány ještě měnit.

Vladimír Kroc Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme