Naděje pro léčbu rakoviny jater. Vědci u myší zablokovali protein, který pomáhá v šíření nemoci
Čeští vědci z Národního ústavu pro výzkum rakoviny našli způsob, jak zpomalit růst nádorů jater. U myší zablokovali protein, který pomáhá rakovině šířit se tělem. Výsledky výzkumu ukazují, že cílení na tento protein omezuje jak růst nádoru, tak tvorbu metastáz. Tato nová metoda by mohla znamenat významný krok v léčbě rakoviny jater.
„Musíme do ledničky, kde máme uskladněné vzorky v parafinu - vzorky jater, které jsme vybrali z myších modelů, u kterých jsme vyvolali tvorbu nádorů jaterních," říká Martin Gregor, vedoucí výzkumu v laboratoři na Ústavu molekulární genetiky Akademie věd.
Naděje pro léčbu rakoviny jater. Vědci u myší zablokovali protein, který pomáhá v šíření nemoci
Následně otevře chladicí box, ve kterém se skrývá sedm let práce a do budoucna snad i léčba pro pacienty s rakovinou jater.
„Vzorky máme roztříděné podle barev, žlutá barva odpovídá myším modelům, u kterých jsme zablokovali tvorbu konkrétního proteinu, jedná se o protein plektin. A tady vidíme, že ty nádory, když je srovnáme se vzorky, které jsou v zelených kazetkách, tak jsou výrazně menší. To znamená, že jsme byli u myší schopní výrazně omezit růst jaterních nádorů," popisuje Gregor.
OVĚŘOVNA: Způsobuje mamograf rakovinu? ‚Ozáření při screeningu je minimální,‘ vyvrací lékař
Číst článek
Plektin je bílkovina a v rakovinné buňce funguje jako jakési lepidlo, které drží její tvar. Když se poruší, buňka změkne a ztratí svou schopnost pohybu i růstu, nádor tedy hůř roste i metastazuje.
„Typicky co těm pacientům nakonec ublíží, není jenom růst primárního nádoru, ale tvorba metastází, buněk, které z toho primárního nádoru vymigrovaly na jiné místo, typicky do plic ale i jinam do těla,“ vysvětluje šíření nádorových buněk výzkumnice Magdalena Přechová.
„Ta buňka, aby se dostala ven z primárního nádoru, tak musí prolézt okolní tkání, najít nějakou cévu, vlézt dovnitř cévy, tou se dostane někam jinam do těla, pak je potřeba, aby se přidržela a vymigrovala ven do jiné tkáně,“ dodává Přechová.
Buňka jako stan
Představte si tedy, že buňka je jako stan. Když ho postavíte na tvrdý beton, tedy ztvrdlé jaterní tkáni, musí být napnutý a pevný – a to rakovině vyhovuje. Naopak na měkké louce by byl stan volnější, méně napjatý – a buňka by nebyla tak „bojovná“.
„Ten důvod, proč jsme začali studovat játra je ten, že u jater je velký efekt takzvaného tuhnutí tkáně. Jaterní nádory vznikají nejčastěji v důsledku dlouhodobých zánětů, které vedou ke zjizvování tkáně, takzvané fibróze, kdy se ukládá do tkáně mezibuněčná hmota. A na tohle tuhnutí reagují buňky nádoru tím, že změní svoji strukturu, tvar a zároveň mechanické vlastnosti,“ říká Martin Gregor.
26:10
Onkologie se bojíme zbytečně. Z rakoviny může být jen chronická nemoc, říká šéfka Ligy proti rakovině
Číst článek
To, co začalo jako teoretický výzkum, se dnes podle Martina Gregora ukazuje jako klíč k nové efektivní léčbě.
„Tahle studie je největší, nejkomplexnější a nejlepší studií, kterou jsme zatím v naší laboratoř provedli, a zároveň se domnívám, že je to největší studie, na které jsem se ve své kariéře podílel. A teď to vypadá, že máme hotovo. Čili úsilí těch 31 spoluautorů ze 4 zemí světa je završeno. Ovšem my na to navazujeme dalšími projekty. Například ve spolupráci s IKEM začínáme odebírat nádory pacientů a v nich budeme testovat ty chemické látky, které byly úspěšné při léčbě myší,“ říká vedoucí výzkumu.
Pokud se výsledky z laboratoře podaří potvrdit i u pacientů, mohla by podle Gregora do patnácti let vzniknout léčba, která nejen zastaví růst nádoru, ale i zkomplikuje jeho šíření do dalších orgánů. A právě to by mohlo dát pacientům s rakovinou jater novou šanci.
