Slintavka a kulhavka je přenosná ze zvířete na člověka, jsou ale známy jednotky případů, říká lékař

Riziko přenosu slintavky a kulhavky na člověka je až zanedbatelné, celosvětově byly popsány pouze jednotky případů, uvedl Milan Trojánek, přednosta Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol. Slintavka a kulhavka je vysoce infekční onemocnění sudokopytníků včetně skotu, prasat, ovcí či koz. Nákaza se nedávno objevila na Slovensku a v Maďarsku, u nás se nevyskytla.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Utracení skotu

Riziko přenosu slintavky a kulhavky na člověka je zanedbatelné, říká lékař (ilustrační foto) | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

„U pacientů se onemocnění projevilo jako mírně probíhající horečnaté onemocnění s výsevem puchýřů v ústech a na končetinách, popsal Trojánek.

Potenciálně by podle něj nemoc mohla být zaměněna za infekci vyvolanou enteroviry, takzvaným syndromem ruka-noha-ústa, které je velmi časté a s viry slintavky a kulhavky nemá nic společného. Tento syndrom, zvaný také sedmá nemoc, postihuje nejčastěji děti do deseti let.

Riziko přenosu slintavky a kulhavky do Česka roste. Nejpravděpodobnější je zavlečení člověkem

Číst článek

Podle ředitele odboru ochrany veřejného zdraví ministerstva zdravotnictví Matyáše Fošuma, který je také členem Ústřední nákazové komise, není virus pro člověka nebezpečný.

V letech 1921 až 2007 bylo na celém světě hlášeno pouze asi 40 případů podezření na nákazu člověka virem slintavky a kulhavky. Během velké epidemie ve Spojeném království v roce 2001, kdy se vyskytlo více než 2000 ohnisek u hospodářských zvířat, nedošlo k onemocnění člověka, popsal.

Lidé se podle něj nakazili po přímém kontaktu s nakaženými zvířaty. Objevila se u nich mírná horečka, následně puchýře v ústech a na prstech rukou a nohou, které se za několik dní zcela zhojily. Případy nákazy z člověka na člověka lékaři nezaznamenali.

Dosud podle Fošuma nejsou známé případy, že by se nemoc šířila konzumací potravin z infikovaných zvířat, například pasterizovaného mléka a výrobků z něj, jako je jogurt či zmrzlina, nebo důkladně tepelně upraveného masa. Maso by se mělo ohřívat tak, aby všechny jeho části byly ohřáté nejméně na 70 stupňů Celsia alespoň po tři minuty.

Konzumaci syrového mléka obecně i kvůli výskytu jiných patogenů odborníci nedoporučují dětem, těhotným nebo starším a nemocným osobám.

Slovensko hlásí další ohnisko nákazy slintavkou a kulhavkou. Od českých hranic ho dělí 40 kilometrů

Číst článek

Slintavka a kulhavka je vysoce infekční virové onemocnění sudokopytníků včetně skotu, prasat, ovcí či koz. Nevyhýbá se ani volně žijícím zvířatům. Nákaza se nedávno objevila v Maďarsku a poté na Slovensku. V Česku se nákaza dosud neobjevila, podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) zatím není ani podezření.

Nicméně kvůli riziku zavlečení slintavky a kulhavky bude armáda od středy pomáhat na hranicích s kontrolami kamionů. Zapojí se do nich vojáci z veterinární správy české armády. Nákaza se na Slovensku opět vyskytla po půlstoletí.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme