Bzučivka lidožravá je parazitická moucha, jejíž samice kladou vajíčka do ran teplokrevných tvorů. Oběti jsou nejčastěji hospodářská a divoká zvířata. Z vajíček se pak vylíhnou masožravé larvy.
Opatření proti nákaze slintavkou a kulhavkou se postupně rozvolňují. Veterinární správa od neděle ruší zákaz dovozu zvířat, především ovcí, koz, prasat či skotu ze Slovenska a Maďarska.
„Měla jsem nachystaná telata na prodej, ale kupci mi odřekli, protože mají strach, že by si něco mohli přivléci, i když nákaza u nás vůbec není,“ popisuje komplikace se slintavkou farmářka Svobodová.
Příznaky jsou mírná horečka s puchýři na nohou, rukou a v ústech. Lidé se v minulosti nakazili přímým kontaktem s infikovanými zvířaty. Nemoc se ale nepřenáší konzumací potravin, vysvětluje lékař.
„Pokud se ohnisko potvrdí, je tam 3000 kusů dojného skotu, takže další obrovské místo nákazy,“ uvedl Výborný. Vláda bude podle něho reagovat mimořádným veterinárním opatřením od středeční půlnoci.
Dosud Slovensko v souvislosti s epidemií odhaduje škody na deset milionů eur, v přepočtu asi 250 milionů korun. Slintavka a kulhavka kromě velkého skotu ohrožuje například kozy, ovce a prasata.
Preventivní kroky podnikají také v hodonínské zoo či ve vyškovském zooparku. „Uvidíme, jak se to bude vyvíjet,“ řekla ředitelka zooparku Dagmar Nepeřená.
Česko znovu kontroluje zákaz dovozu zvířat z Maďarska a Slovenska, kde se objevilo velmi nakažlivé onemocnění sudokopytníků slintavka a kulhavka. Výborný apeloval na chovatele, aby byli obezřetní.
Zvířata v zasažených chovech budou utracena. Česko ve čtvrtek kvůli podezření na nákazu za hranicemi ohlásilo zákaz dovozu zvířat z Maďarska a ze Slovenska.
I nadále zůstává v platnosti soubor opatření. Státní veterinární správa bude například pokračovat v namátkových kontrolách přepravců ve spolupráci s policisty a celníky.
Od úterka platí zákaz převozu vnímavých zvířat z Maďarska do Česka kvůli výskytu vysoce infekčního virového onemocnění sudokopytníků, slintavky a kulhavky, v Maďarsku.
Státní veterinární správa vydala mimořádná opatření, která omezují přepravu zvířat z Maďarska a Slovenska. Opatření správa vydala kvůli nově potvrzenému případu slintavky a kulhavky v Maďarsku.
Slintavka a kulhavka je vysoce infekční virové onemocnění sudokopytníků, včetně skotu, prasat, ovcí či koz. Pro člověka není nebezpečná, lidé ale mohou být přenašeči.
„Zvíře na sobě nese známky toho, že s ním bylo manipulováno nevhodně. To se dá odhalit i po kontrole, která přijde po nějaké době,“ popsal ředitel Českého svazu chovatelů masného skotu Kamil Malát.
Chovatelé nedostanou kompenzaci za ušlé ztráty v souvislosti s omezením obchodu kvůli výskytu katarální horečky ovcí, obdrží nicméně například peníze za náklady na dezinfekci nebo deratizaci.
„Péče o velká zvířata je časově náročná, je potřeba fyzický potenciál. Jde o práci spíše pro muže. S narůstající feminizací veterinární profese chodí na veterinu spíš ženy,“ popisuje Petra Šinová.
Realitních kanceláří ubude. Lidé, kteří nesmí do heren, se naučili obcházet antihazardní rejstřík. Hovězího na pultech možná bude méně. Více se dočtete ve výběru z médií, který připravil Radiožurnál.
Podle státního zástupce se měl dopustit přečinu týrání zvířat. Mimo jiné tím, že nezajistil skotu ve venkovním výběhu vyhovující podmínky pro život. Obžalovaný vinu popírá.
„Situace je kritická, klesají objednávky polského hovězího. Jatka omezují porážky, další snížily ceny zhruba o 7 procent v průběhu třech dní,“ říká předseda Polského sdružení producentů masného skotu.
Hovězí svíčková, produkty z mléka jako sýry nebo všemožné dezerty. To jsou pochoutky, bez kterých si mnozí neumí představit život. Jenže krávy produkují velké množství skleníkového plynu metanu.
V Radešínské Svratce na Žďársku dnes vyberou nejkrásnější krávu. Dojnice tak obklopí vizážisté, kteří je ostříhají, umyjí, navoní a některé možná i naflitrují. Chovatelé takto oslaví mezinárodní den strakatého skotu. Pořadatelé očekávají až 6000 návštěvníků.
České krávy vyprodukují o třetinu více mléka než před deseti lety. I to je důvod, proč chovatelé snižují jejich počet. Z jedné dojnice zemědělci získají v průměru sedm a půl tisíce litrů mléka za rok. Vedle výroby se podle ministerstva zemědělství zvyšuje také kvalita.
Chov mléčného skotu není pro jesenické farmáře výhodný byznys, řada z nich se přeorientovala na chov krav bez tržní produkce mléka. V regionu zůstaly jen tři podniky, stáda dojí v Bílém Potoce, Mikulovicích a v Jeseníku.
Jak to tak vypadá, tropické teploty ani po včerejších silných bouřkách neklesají. Úmorná vedra, která provází letošní červenec, ale netrápí jen lidi. Problémy mají i hospodářská zvířata. I pro ně jsou déle trvající vedra nepříjemná a hrozí jim stejně jako lidem přehřátí. Na Domažlicku ale mají velkokapacitní kravín, kde dobytek dokonce sprchují.
Britská vláda spouští nový program na vymýcení tuberkulózy skotu. Vážná choroba vedla jen v loňském roce k vybití 26 tisíců kusů dobytka. Kabinet na to půjde na to zdánlivou oklikou, v Anglii povolí odstřel až 100 tisíc chráněných jezevců. Právě ti jsou totiž ‘mezihostitelem‘ nebezpečné nemoci.
Do nejvyšších partií Jeseníků se vrací skot. Má pomoci k rozvoji a k záchraně řady mimořádně vzácných a ohrožených rostlin. Ochranáři přírody věří, že se na pastvách časem objeví třeba i zcela nové druhy. V národní přírodní rezervaci Praděd se krávy chovaly už mnohem dříve. A po letech budou ode dneška k vidění i na Švýcárně.