Začíná to obyčejným zapomínáním či náhlou dezorientací. Prvním symptomům Alzheimerovy choroby zpočátku nevěnujeme pozornost. Včasná diagnostika je přitom pro zmírnění choroby klíčová. 

„V ohrožení jsou zejména lidé, kteří vykonávají profese náročné na lidskou psychiku, a sice lékaři, bankéři nebo vysoce postavení manažeři. Dlouhodobé přetěžování mozku, nadměrný stres a málo regenerace – tento koktejl může spolu s dalšími vlivy spustit u jedinců s genetickými předpoklady rozvoj Alzheimerovy choroby,“ říká Slavomír Pietrucha, odborník a lékař českého Alzheimercentra. Co přesně rozvoj onemocnění způsobuje, ale není jasné.

Nejen nemoc seniorů

Podle Alzheimercentra, sítě pracovišť zabývajících se péčí o nemocné Alzheimerem, největší procento její klientely představují senioři ve věku nad 78 let, nemoc se ale vyskytuje již u lidí do 50 let. Právě u mladších lidí je včasné podchycení nemoci ještě komplikovanější. Málokdo si u nich totiž prvotní příznaky spojí právě s Alzheimerem. Odborníci přitom varují, že u mladších pacientů je nástup nemoci agresivnější než u seniorů.

„Před časem jsme do Alzheimercentra přijali 37letou klientku, která měla dceru na střední škole. Scénář byl bohužel podobný jako v jiných případech mladých pacientů. Onemocnění nebylo diagnostikováno včas, příznaky se přehlížely, a když byla konečně stanovena diagnóza, nebylo pro klientku kromě poskytnutí kvalitní péče a sledování postupu onemocnění, možné již nic udělat,“ říká ředitelka Alzheimercentra Jaroslava Jůzová.

Alzheimerova nemoc je nejčastější příčinou demence, která způsobuje narušení kognitivních schopností a paměti člověka, ten potom přestává být soběstačný v běžném životě.

Časem se přidružují i změny chování a myšlení, rychle se vytrácí krátkodobá paměť, zužuje se slovní zásoba a pacient ztrácí schopnost uvažovat logicky. Takto dezorientovaný člověk je ze své situace nešťastný až zoufalý, často pláče nebo se může začít chovat agresivně.

Klíčová role komunikace

Jak komunikovat například s babičkou, která trpí Alzheimerovou chorobou a s ní spojenými ztrátami paměti a dezorientací? Podle odborníků je role správné komunikace nenahraditelná. Úspěchy přitom slaví metoda nazvaná Validace, kterou vyvinula německá gerontoložka Naomi Feilová. 

„Tento moderní přístup si získává velký ohlas po celém světě a pozitivní výsledky studií potvrzují, že je to cesta, kterou by se v budoucnu měla snažit vydávat i zařízení péče o nemocné seniory v České republice," řekla ředitelka Alzheimercentra Jůzová.

Metoda vychází z toho, že se staří lidé raději uchylují do minulosti, do momentů, kdy byli šťastní, schopní či užiteční, aby utekli před světem, kterému nerozumí. Vyjadřují své potřeby nikoliv pomocí slov „tady“ a „teď“, ale komunikují s lidmi a s věcmi z dob minulých.

Jde o to v takové chvíli pacienta nesoudit, nevyvracet jeho tvrzení nebo se ho nesnažit měnit, ale naopak potvrdit mu, že jeho pocity a emoce jsou skutečné, že je bereme na vědomí a nasloucháme.

Za každým chováním člověka, byť sebebizarnějším, a to je základním principem celé metody, totiž existuje příčina. Každý jeho projev, i stereotypní opakování slov či pohybů, výkřiky, výbuchy agrese, klepání do stolu, odráží jeho lidskou potřebu. Nemocný může například komunikovat prostřednictvím předmětů, které jsou pro něj nějak spojené s minulostí.

Daniela Brodcová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít